Dvojitý milenec (2017)

Ozon výborne rozohráva hru s mužmi-dvojičkami a jednou ženou. Divák je postavený pred dilemu, čo je a nie je pravda, kto je dobrý, zlý, ako to v skutočnosti je. Ako to však býva, netrpezlivý divák čaká na rozuzlenie, ktoré predohru dokončí tak, ako sa patrí alebo sklame a dá na ňu zabudnúť. Bohužiaľ, u mňa to bol prípad číslo dva.

Dvojitý milenec trošku líp funguje už jen v té prvotní divákově představě, co ho asi bude ve snímku čekat, přece jen tyhle lehce incestní hrátky nevidíte pokaždé.. Chloé žije šťastný život plný harmonického milování se svým psychiatrem Paulem (ideální když partner už od začátku zná váš bordel), zrovna si našla i novou práci a vše vypadá, že se pomalu blíží k založení rodinného krbu.. Jenže co se nestane, při jedné procházce uvidí na ulici člověka téměř totožného s jejím přítelem Paulem, ale přesto on to není.. A přece nemůžete ukojit lidsky přirozenou touhu po vyřešení tajemství, aniž by jste dvojče navštívili a na dálku poměřili jeho kvality právě s Paulovými.. Dvojitý milenec Vás do filmu uvede takovým způsobem, že se instantně a navždy zapsal do dějin filmu a na podobné skandální vlně bude i pokračovat, nabídne divákovi kromě absurdně poutavé zápletky i nosnou dávku sexuálně opojivých scén, které v kombinaci v thrilleroidním příběhem rozhodně dokáží zabavit.. O to větší překvapení, že kromě úsměvných zvratů nabízí snímek i řadu vyloženě stimulujících otázek, na které nutí odpovídat nejen postavy, ale především diváka samotného. Což má za následek částečné rozmělnění své mysteriózní atmosféry, ale současně i své vlastní vyvedení do vyšších kvalitativních vod.. Dvojitý milenec paradoxně po letech asi nezůstane v pamětech ale těch prvních pár vteřin ano!60%

Ťažký psychologický thriller založený na zameniteľnosti dvojčiat. Tá vytvára prostredie, v ktorom hlavná postava Chloé nevie rozpoznať čo je pravda a čo nie. Odhaľovanie minulosti a oscilácia medzi dobrým a zlým dvojčaťom stupňuje napätie a bezradnosť. Temnú atmosféru dopĺňajú informácie o parazitujúcich dvojčatách, vzťahy s mačkami a iné bizarnosti. Divák je vydaný napospas režisérovi, neschopný rozoznať nie len čo je pravda, ale aj či je to skutočné alebo sa to odohráva len v hlave hlavnej hrdinky. Herci sú perfektní a film si vystačí takmer bez hudby. Film znesie porovnanie soZákladným inštinktom. Postreh: Jazdí sa tu na Škodovkách.

Ten námet je predsa len sám o sebe veľmi vťahujúci, takže to po celú, chvalabohu rozumnú stopáž dosť baví. Žiaľ Ozon si podľa mňa neustriehol, aby sa mu z atraktívneho erotického thrilleru a láZákladný Inštinktnestala nelogická melodráma, ktorá ku koncu síce (spoiler) prekvapivo zatwistuje, ale zdaľeka nemá takú chytrosť a gradáciu ako Verhoeven alebo Cronenberg.

Je tu dost slušná a správně mindfucková atmosféra, poutavé režijní nápady (byť dost perverzní, ale Ozon se v úchylkách vyžívá, takže se to dá čekat - i když přiznávám, že úvodní záběr na vnitřek vagíny mě krapet zaskočil), solidní filmařská stránka a nejedna nezapomenutelná scéna, ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu. Jenže nějaká závěrečná myšlenka tomu dost chybí, takže z toho je jen sice zajímavá, ale přesto béčková historka, která ani nemá pořádně promyšlený scénář a tváří se chytřeji než ve skutečnosti je. A sexuálních scén tam podle mě bylo zbytečně moc, až mám pocit, že tvoří dobrou čtvrtinu filmu. Celkově to má něco do sebe, popravdě mě dostal i závěrečný zvrat (byť se tam opět ukazuje ta urputná snaha být něčím víc), mírný nadprůměr to je určitě, ale už jsem od Ozona viděl lepší filmy a z tohohle mohl udělat víc, než z toho nakonec je. Lepší 3*