8 žen (2002)

Šoupni matku do komory, to ji uklidní...SPOILERYNic neobjasní motiv podezřelého a alibi lépe než improvizovaný chanson.
Je trochu zvláštní, že se François Ozon těší pověsti 'geniálního režiséra žen' a ne 'odporného fašistického misogyna'. Jeho vykreslení ženských postav v tomto perverzně šarmantním kvazi-muzikálu je totiž sice pozorné k detailům, psychologicky výmluvné a lidské, ale rozhodně ne lichotivé. Zkusme počítat, kolik mužů kvůli nim přišlo do neštěstí či přímo o život.
Jak už to se ženami ale někdy bývá, účel světí prostředky - a účelem je to, aby to všem těm Francouzkám ve filmu slušelo. A v tomto směru neníOsmi ženámco vytknout.

8 žien a 1 chlap, aj ten nie dostatočne živý. ŠtýlAgathy Christiev kvalitnom až divadelnom spracovaní prinesie ajprekvapeniaa pošteklí aj dúhových propagátorov, ale len tak jemne. Výrazné osobnosti vpredu, bezchybné herecké výkony od tých najlepších a bál som sa len muzikálneho štýlu, no ten jedecentný- okrem prvej piesne všetkých zvyšných sedem veľmi do deja zapadajúcich a umelecky prevedených. Ozón sa zvyčajne drží pri zemi a pri nadmernej inhalácii dráždi, tentoOzónvšak podráždil len filmovou kvalitou.

Líbily se mi hlavně ty muzikálové vsuvky, naprosto skvělé herecké výkony, vizuál a vlastně i ten námět i s tím závěrečným odhalením. Ale jinak nemůžu říct, že by mě 8 žen bůhvíjak zaujalo. Nějakou větší atmosféru to pro mě mělo až v druhé polovině a i když to své kouzlo má, není to až tak nápadité, jak se může už jen podle zdejších žánrů zdát. Navíc si Ozon opět neodpustil svoji oblíbenou homosexuální tématiku a tak tu z pár žen nepřekvapivě vypadnou lesby, což ale má být jakože strašným překvapením. Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo, jen mě dost fascinuje, že už nějakou dobu zpátky se tomuhle tématu tolik francouzských režisérů věnovalo. Akorát komedie to není skoro vůbec a nějaký silnější zážitek to pro mě taky zrovna nebyl, i když to rozhodně není špatné. Od Ozona se mi víc líbily jiné filmy. 3*

Krásný dům plný půvabných a elegantních žen, jeden nebožtík s kudlou v zádech, přestřihnutá telefonní šňůra, venku sněhová vánice a nepojízdné auto.. Tvůrci to rozehráli úchvatným způsobem, francouzská detektivka ve zcela nečekaném kabátku, s tancem, zpěvem a postupným odkrýváním jednotlivých tajemství.. Celé je to nesmírně hravé, zábavné a hlavně originální propojení žánrů, u mě filmová spokojenost..

Jsem naštván sám na sebe, že jsem si nedokázal Ozonův film užít tak, jak by si zřejmě zasloužil. Ale popravdě nevím, zda chyba vězí více ve mně či ve filmu. To závěrečné uklánění mě sice trochu dojalo, ale hlavně ve mě vzbudilo představu, jak by to mohl být krásný zážitek, kdybych8 ženmohl vidět v divadle, jenomže v Ozonově zpracování filmovými prostředky to na mě s kriminální zápletkou kombinující psychologické drama, komedii a navrch muzikál(!) ne vždy plně fungovalo. Hlavně jsem měl pocit, jakoby se Ozon občas nevěděl rozhodnout, zda chce pojmout příběh vážně nebo více jako komedii, ke které to má často svým pojetím blízko, ale z výkonů většiny hereček (ačkoliv hrají výborně... byť spíše drama) tu většinou moc komedie není cítit. Mile mě překvapila Isabelle Huppert, která tady více méně jako jediná perfektně zvládla i komediální polohu (v rámci své postavy zejména v první polovině) a svou zábavně hysterickou paničkou mi připomínala naší „Janžurku“. Potěšilo přímo symbolické setkání s Danielle Darrieux (proslavenou právě jiným konverzačním dramatem s podobným dějem odhalování viny v jedné místnosti:Marie-Octobre), svým hudebním číslem mě dost okouzlila Béartová a hudební čísla se mi líbila snad všechna, jenomže některá z nich hýřila tak veselou náladou, že mě rozptýlila a pak jsem se nedokázal naplno zpátky dostat do dramatu a to samotné drama pro mě bohužel neoplývalo tak silnou atmosférou. Sledovalo se mi to sice příjemně, rád jsem8 ženviděl, ale když mi postupně bylo naprosto jedno, jak děj vyústí a na čí straně vzplane vina, asi bylo něco špatně... Jinak poslední dobou mám to "štěstí", že skoro v každém filmu, kde se před kamerou setkává více hereček najednou, děj jakoby nutně musel vyústit do lesbického motivu a tady mi ono lesbické vzplanutí na podlaze po ostré hádce dvou žen přišlo jako fraška. Sice si tento pěkný kousek budu díky neotřelému muzikálovému prvku nejspíš pamatovat, ale skrze celkový dojem jsem nenašel pevný důvod k 4. hvězdičce.[70%]