Případ doktora Laurenta (1957)

Divácké cesty jsou nevyzpytatelné. Určitě bych neřekl, že během objevování filmografie Jeana Gabina narazím i na kousek o těhotenství, kde bude na svou dobu i dost feministických myšlenek. Ale skutečně dojde i na věty křupanských mužů ,,žena má být u plotny´´ a na oplátku emancipovaných žen ,,tohle je ženská záležitost.´´ Když si ale vezmu, že jsem nic takového v podobně starém filmu snad ani neviděl, tak musím před (navíc výhradně pánskými tvůrci) smeknout, že si troufli takové myšlenky do filmu vložit. Těhotenská zápletka o doktorovi, co se rozhodne propagovat v zapadlé horské vesničce bezbolestnou metodu porodu mě sama o sobě taky docela bavila. Dokonce mi přišlo, že pan doktor mezi ostatními Gabinovými rolemi i vyčnívá a musím říct, že to byl sympaťák. Jeho příběh by si ale určitě zasloužil o trochu lepší zpracování, co by šlo víc do dramatické atmosféry. Čekal jsem, že střet doktorova pokrokového názoru s vesnickými obyvateli, úřady i ostatními doktory dostane víc prostoru a bude v sobě mít trochu víc dramatična namísto některých zbytečných komediálch motivů, stylizované atmosféry venkova a některých až karikaturních sitací, postav a hereckých výkonů (hlavně ženy drbající u prádla a stará paní vychvalující elektřinu.) Přesto jsem film sledoval docela pozorně a bral ho vážně, dokonce jsem uvažoval i o drobném nadhodnocování. Ovšem na posledních deset minut si vytasil opravdovou smrtící zbraň v neuvěřitelně nesmyslné a nelogické akci s půjčením autobusu za porodem za doprovodu ženských zpívanek. Opravdu jak z nějaké socialitiské agitky a nepovedenné. Škoda. Nakonec tedy i přes pokrokové myšlenky, fajnovou hlavní postavu a zajímavou výchozí zápletku to tedy budou jen lepší tři.(11.02.2021)

Postarší doktor z Paříže přijíždí na místo svého nového pracoviště v horské vesničce a přivezl si sebou nejen kufřík, ale také čerstvou zkušenost z nově vyzkoušené metody porodu dítěte... Přes 60 let starý příběh o jejím nelehkém a trpělivém prosazování ze strany doktora jsem po celý čas sledoval s plným zaujetím, byť přiznám se, že ohledně boje s nedůvěřivou části vesnického obyvatelstva či protestujícími úředy jsem čekal více dramatické atmosféry i výraznější rozehrání střetu dvou odlišných pohledů na problém. I v tomto směru se dočkáme světlých momentů, ač nakonec ještě před klíčovou scénou během jízdy autobusem získává drama naopak rysy vesnické selanky s písní na rtech a celkovým tehdejším stylem pojetí dramatu už tento film mírně zestárl. Za špičku filmového dramatu z konce 50. let bychPřípad doktora Laurentaurčitě neoznačil, ale rozhodně byl pro mě o cosi víc, než jen další odškrtnutou položkou ve filmografii Jeana Gabina, i víc, než historicky prvním hraným filmem s autentickými záběry porodu dítěte (mimochodem natočeného až s nebývale něžným citem). Beru tento film hlavně jako poctu vytrvalým průkopníkům či jejich následovníkům ve své oblasti, beru do úvahy jeho poselství a jako takový mě (i přes ty objevující se výhrady po skončení) obohatil a oslovil, včetně hlavní charismatické postavy.70%(11.02.2021)

Tento film okrem štandardne profesionálneho Gabinovho výkonu zaujme aj detailnými zábermi na pôrod istej dedinskej ženy. Takže ak ešte stále veríte, že deti nosí bocian, môže Vám toto dielko poslúžiť ako presvedčivý dôkaz o opaku :-). (8.4.2005)(08.04.2005)