Mandrin (1962)

Klasický francúzsky dobrodružno-historický film v štýleFanfán Tulipán, tentokrát o francúzskom hrdinovi, ktorý v mnohom pripomínal Jánošíka. Produkcia je na svoju dobu dobrá, ale z dnešného pohľadu už príbeh vyznieva v jej podaní miestami dosť naivne a aj keď sa snaží dej vtipne zľahčovať, nie veľmi sa jej to darí. Herci sú na tom podobne a hoci Georges Rivière s kumpánmi hrá takmer akoJean Marais, Silvia Monfort hrá skôr zasnenú vílu ako odbojnú amazonku.

Takový slovenský Jánošík a Britský Robin Hood, tím je Mandrin. O hrdinech podobného typu byla v zemi vína natočena již řada filmů. Mandrin má výhodu reálného předobrazu. Jde sice o dobrodružný snímek založený opět na vzpouře proti vrchnosti, jak už to tak bývá, ovšem Georges Rivière nepředvádí zase nic tak světoborného. To Jean Marais jako Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán řádil víc. A co Belmondo jako Cartouche? A nesmíme zapomenout ani na Gérarda Philipa v roli Fanfána Tulipána. A existoval i někdo jménem La Toure. Ti všichni nějakým způsobem činili totéž a každý jinak a s jiným výsledkem. Vždy se kolem nich motali krásné ženy a oni se nebáli nebezpečí. Francouzská šlechta zkrátka nedbala na staletí zdvižených varovných prstů a tak zákonitě během revoluce přišli o své postavení. Za zmínku stojí, že pro režiséra šlo zároveň o poslední hereckou a scénáristickou práci stejně jako u Louise Martina.

Má to ale dřiny, jeho stavovská čest, "s montéry" načesaných tupé. Těmi, kteří dramaticky metají těžkou zpanštělost. S maraisovskou kuráží "mentoruje," motivuje selské bouře, chalupnické nepokoje. Dává co proto dějinám "ouřadů" modrých pruhů, pochopům nepochopitelných choutek. Jeho léčitelské výpady k marodům s neduhy pýchy, neberou konců, když stále pošlapávají  louky, pole levandulí, konikleců. Stále nepoddajný intelekt.

Georges Rivière u nás není moc známý, tenhle film ale naznačuje, že ve své době mohl v tomto žánru zdatným konkurentem Jeana Maraise. Má to švih, humornou nadsázku, hezkou výpravu a hned několik krásných žen. Z nich mě zaujala hlavně Silvia Monfort, která se filmu spíš vyhýbala, páč hlavně divadlo, tady ovšem předvádí kreaci bojovné Amazonky s mečem a na koni. Závěrečná bitka sedláků proti vojákům pak nabízí spoustu fakt dobrých vtípků. Škoda je akorát hudby, ta je ze začátku sice pěkná, ale opakování jediného motivu po celý film začne být dost otravné. Přesto všem milovníkům francouzské dobrodružné klasiky můžu vřele doporučit.

Takové trošku zmatené. Jsou lepší filmy o rebelech...