Pražské konfrontace (1976)

Viděl jsem až nyní. Docela nápadité, pan Maciuch byl překvapivě snesitelný. Ocenil jsem fórek, kdy po odrovnání hlavního aktéra pronesl, že není žádný Šakal...

Námět je fajn, filmu by víc slušel znalec Prahy,než rozšafný Adamira s nic neříkajicimi komentáři....místy dost trapné...

Dovedně pospojovaná koláž záběrů ze staré i tehdy nové Prahy, která se úspěšně vyhýbá balastu nadbytečného, doplněná sjednocující postavou J.Adamíry, dodávajícího celku chytrý vtip a lehkost.

Já nepocházím z Prahy, rodilý Pražák asi film ocení více. Mě se na filmu nejvíce líbilo zachycení postupné proměny Prahy. Stará zákoutí naštěstí zůstala, nová místa tvoří paneláky. Jiří Adamíra je důstojný průvodce, ale jednotlivé scénky mě až tak nechytily. Ale zaujalo mě třeba zapojení Vlasty Buriana, na kterém se předtím komunisté dopustili spousty křivd.(31.01.2022)

Ten nápad je naprosto skvělý a použil bych jej z fleku znovu, kdyby v ČT ještě existovali tvůrci s nápady a koulema. Tentokrát by třeba Macháček nebo Trojan mohli podobně vzít československé filmy 60. a 70. let... Nejlepší na tomto kraťasu je úvodní slovo. Kde prorocky - neuvěřitelně prorocky! - pan Adamíra mluví o změnách Prahy do budoucnosti. Takto se podíváme na pár scén z němých českých filmů 20. a 30. let, ale především na tehdejší Prahu - často v konfrontaci (proto ten název, nedovtipové) s tehdejší realitou 60. let v Praze. Do toho střihy pana Adamíry, jako by v tom němém filmu měl nějakou účast, ta mystifikace mne rovněž velmi bavila. A sami tvůrci přidali pár vtípků. Škoda, že to nemělo ucelenější koncepci, než jen stylu hříčky, a že se na konci z toho tvůrci vylhali tak, jak se vylhali.(28.06.2021)