36. komnata Shaolinu (1978)

Začiatkom deväťdesiatych rokov minulého storočia, kedy sa na vhs prehrávačoch pozerali zašumené, nekvalitné, pirátske kópie filmov s príšerným amatérskym rýchlo dabingom, patril medzi adolescentmi hongkongský snímok "36. komnata Shaolinu" k povinným kultovým klasikám. Kto ho nevidel, tak sa pomaly ani na ulici ukázať nemohol. I ja som ho vtedy samozrejme zhliadol. Teraz sa už asi môžem verejne priznať, že na mňa to takmer vôbec nezapôsobilo. Ja som týmto šikmookým holohlavým šaolíncom neprišiel na chuť. A keď som si to dnes, takmer po štyridsiatich rokoch znova pozrel, tak sa mi to zdalo ešte omnoho naivnejšie a afektovanejšie, ako keď som mal jedenásť rokov. **

Tenhle film je krásnou ukázkou toho, jak dokáže nostalgie zatemnit mozek a proč jsou někteří lidé schopní vzpomínat s láskou na komunisty nebo i na protektorát. Pokud jste tenhle film viděli když vám bylo tak max. 10 let někdy v průběhu devadesátek a pak už nikdy, na 100% to máte v hlavě uložené jako pecku za pět hvězd.
Pokud se na tenhle film podíváte dnes, tak až na vcelku nápaditou prostřední část s tréninkem a několik zdařilých soubojů, to je prostě běžná kungfu blbost s jednoduchoučkým dějem, nezajímavým padouchem, podivným střihem na konci a hrdinou který je až příliš dokonalý a všechny zkoušky i přes prvotní obtíže zvládá jako ten nejlepší. Taky jsem si to pamatoval výrazně lepší, než jsem si to pustil teď nedávno po skoro 30ti letech! Objektivně na dvě hvězdy, jednu navíc za tu tréninkovou část.

Hongongská kung-fu klasika, která mi schématem těžší a těžší zkoušky na cestě dokonalého kungfisty připomíná nějakou videohru, která v té době neexistovala. Jeden z filmů, který nastartoval filmovou karatemánii a hongkongskou filmografii do světa. Aspoň tak se to z pohledu z Československa zdálo. Ne že bych byl pamětník, ale určitý sentimentální vtah k těmto filmům mám, ikdyž je mi jasný, že kdybych to dneska viděl poprvé tak zakroužím očima a nedokoukám to. Ovšem jako výlet do historie akčních filmů vlastně zajímavé.

Kdo si tehdy podomácku nevyrobil trojité nunčaky a nesnažil se napodobit "choreografii" vlasatých frajerů ve směšných hábitech, kteří klingonské přísloví o pomstě, chutnající nejlépe za studena, měli jako své motto, ten jakoby nebyl:-). Když pominu jisté demografické skupiny, které tento fenomén celkem pochopitelně minul (děvčata, dospělí, senioři), tak neznám nikoho, kdo by Shaoliny v 90s neznal jako své boty a s kamarády všechny chvaty a hmaty poctivě "netrénoval". | Upřímně nemám moc odvahu se k tomu vrátit, neb mám obavu, že kouzlo viděno nově ne-dětskýma očima by vyprchalo, ale v té době cokoliv s nálepkou Shaolinu bylo jak mnou, tak mými vrstevníky přehráno nepočítaně (jak v kuse, tak krokovým posunem). Vtipné bylo, že tyhle filmy měly obvykle několik distribučních názvů a různé půjčovny měly různou sestavu kazet a tak nikdo v mém okolí vlastně nevěděl, kolik jich v shaolinské sérii celkem je:-). Ještěže ty příběhy byly tak archetypální a dost se opakovaly (zabití mistra -> výcvik -> pomsta), člověk tak vlastně "kvalitní" překlad ani nepotřeboval. A s rychlodabingem to pochopitelně získalo další level zábavy navíc. | Každopádně seznámení s taji HK produkce, u které se to dělalo úplně jinak (a častokrát lépe) než v Hollywoodu, u mě začalo právě se Shaoliny. Následně jsem se dostal k Bruceovi, Jackiemu, Jetovi, Michelle, Cynthii (respektive oběma), Fatovi a mnoha a mnoha dalším a zrodilo se přátelství, které přes drobné zádrhele (návrat HK pod správu soudruhů v '97) vydrželo až do dnešních dní:-). Díky vlasatým frajerům ve směšných hábitech za to:-). |PeZet

36. komnata Shaolinu je rozdelená do troch rozdielnych častí. Prvá je dosť zmätočná, ale počas finále sa ukáže, nakoľko bola dôležitá. Tou najzaujímavejšou je ale prostredná a najdlhšia tretina, kedy sa mladík učí bojovým umeniam (a trpezlivosti, stabilite, psychickej odolnosti...) v 35 komnatách a sledovať ju bola číra hongkongská akčná radosť. Samozrejme treba brať do úvahy všetky klišé žánru a brať ich ako nedielnu súčasť a nie ako zápor. Zvukové efekty boli, sú a budú vždy neuveriteľný bizár a bez nich by to skrátka nebolo ono. Scenár prichádza so super myšlienkou; načo je mníchom bojové umenie za múrmi kláštora, keď ľudia vonku trpia bez možnosti vzdoru? Odpoveďou je práve 36. komnata...