Pět hříšníků (1964)

“Probuď se! Probuď se, člověče!” Pro mě to rozhodně nebylo nekoukatelné, hluché nebo nudné. Jednotlivé příběhy mohou vypadat banálně, ale řeší závažná témata, jsou dost povedené výtvarně, a že traumatické vzpomínky na válečnou nebo byrokratickou mašinérii nedoprovází Schubertova serenáda, ale pazvuky a protivná hudba, považuju spíš za plus. Hodně slušné 4*

Velmi podařený soubor povídek, které se sejdou v jedné špinavé hospodě, ve které je ještě patrný dozvuk První velké války. Neskutečně autentické příběhy několika lidí o utrpení, životě a smrti. Nejvíce se mi líbila povídka první. I výběr herců, kteří nad pivem vzpomínají na něco, na co nemůžou zapomenout.

Relativně dobře udělaný povídkový film o partě zejména vysloužilců 1. svět. války vyprávějících si v hospodě. Příběh Václava Lohninského mě úplně dostal, ten je jasně za 5. Bohužel ostatní povídky buď nemají sílu, nebo jsou strašně utahané a plné přehrávání. Povídka s Kemrem má naopak trošku milého vtipu, takže si oddechnete od vzpomínek na válku. V porovnání s tím hovnem co se dneska vydává za povídkové filmy je to neskutečně dobré, v porovnáním s tím co se udělalo v 60.tých letech(Spalovač...) je to průměr.

Nevím jestli je slabá předloha nebo to zavinil Balík ale povídkový film je pro mne nepřesvědčivý zdlouhavý a neuvěřitelně nudný.Když si k tomu přidáte disharmonickou hudbu a domršený zvuk,kdy buď neslyšíte co postavy říkají, nebo se sháníte po ovladači, abyste film ztlumili, tak nezbývá než dát 40 %.

Tak trochu neprávem zapomenutý film natáčený průběžně i v Karlových Varech na který si už dnes asi málokdo vzpomene..? Hosté z jedné zapadlé hospůdky v čele s panem Poďobaným dobrý (R. Hrušinský) se svěřují se svými traumatizujicími zážitky z první světové války. Film byl natočen podle známé povídky ze sbírky Josefa Kopty "Pět hříšníků U velryby", měl dobré herecké obsazení, kvalitní literární předlohu, ale to vše nepříliš dobře zpracováno. Hodnotím tedy jen průměrně 2,5/*.