Slečna Golem (1972)

"Žádný hovor o penězích a o přepychu, moje dcera tím vším opovrhuje. Ostatně, poskytl jsem jí dost prostředků, aby si mohla ideály dovolit."Nesmelý ctiteľ a geniálny vynálezca Tříska pravidelne okukuje na futuristickej výstave slečnu sprievodkyňu Brejchovú, ktorú spasí pred prenasledovateľmi u seba v laboratóriu a omylom naklonuje. A kým objekt jeho romantického záujmu je osoba podobne romantická, idealistická a hmotného prepychu sa štítiaca, výsledok jeho vedeckého pokusu je neemotívna bytosť, schopná k dosiahnutiu prospechu ísť doslova cez mŕtvoly."Nemusíte zapírat, jsem moderní žena bez předsudků."Vedecko-fantastická komédia odohrávajúca sa v 20. rokoch minulého storočia, hrdinovia si dokonca zájdu do divadla na Čapkových robotov, nechýbajú tu páni továrnici, na rozdiel od pôvodných filmov z onoho obdobia sú vykreslení ako nemilosrdne ziskuchtiví biznismani, dvojnícka slečna golemka medzi nich svojou povahou dokonale zapadne. Film miestami prechádza až do paródie, zločin za prvej republiky samozrejme existoval, ale hordy gangstrov strieľajúcich na uliciach by som v onej dobe hľadal skôr v Chicagu než v Karlových Varoch. Príjemný a solídne obsadený film, ovšem v porovnaní s tými žánrovo spriaznenými od Vorlíčka a Macourka mi príde menej svižný, takže za tri a pol klonovaného králika na pekáči."Myslím, že lidé jsou s dosavadním způsobem rozmnožování docela spokojeni, vy ne?"PS: Z filmu som si z detstva pamätal len dramatickú scénu verejnej prezentácie golemky vystavenej za sklom a mrežami a následne som si niekoľko desaťročí podľa nej uchovával predstavu o filme ako vážnej sci-fi, netušiac že sa v skutočnosti jedná o komédiu.

Docela se divím, že mi tenhle film léta unikal z pozornosti a vlastně jsem se o něm dozvěděl úplně náhodou. On asi vlastně neuniká jen mně podle počtu hodnocení tady, myslím, že to je docela škoda, protože ne úplně, ale v tom stylu je třeba podobný Zabil jsem Einsteina pánové nebo Adéla ještě nevečeřela, takové československé scifi s roboty, záměnou identit a několika ziskuchtivými maníky. Kromě skvělé Brejchové a Třísky musím opět vyslovit poklonu herecké "bábě" Rosůlkové, která zde hraje tetu co neustále vpadává do místnosti a lítá po baráku. Somr si tu taky užil co by sňatkový podvoník s nápady jak zbohatnout. Tenhle film není dokonalý jen proto, že trvá zbytečně dlouho, mohl být klidně o 20min kratší. Jinak je to myslím docela zajímavá taškařice o budoucnosti, vynálezech a lásce, která přemůže i Golemku. Zajímavý a sem tam docela vtipný film, kde je Růžek, Munzar a dobrá zápletka.

Tenhle žánrový mix mi sednul velmi dobře, báječně jsem se 95 minut bavila.. Jana Brejchová mladá a krásná a k tomu hned dvakrát, téma „náhradník“ zdařile zpracované, no a Jan Tříska je v roli vědce úchvatný.. Ve finále se ukázalo, že se jedná o nadčasovou záležitost, s hlavními postavami lze sympatizovat bez mrknutí oka a tam, kde vládnou zas a jen prachy, by se mi hrubě nelíbilo.. Mimochodem pánové Růžek a Munzar bezchybní..

Námět byl jako stvořený proMiloše MacourkaaVáclava Vorlíčka. Ti by dokázali dodat patřičný nadhled a svým typickým humorem by odvedli pozornost od faktu, že je tento příběh jako sci-fi zcela diletantský, nehodný pozornosti a v rámci žánru velmi hloupý. A to i když budu považovat vynález v podobě tvoření golemů jen za záminku, jak zprostředkovat následný kolotoč událostí. Nebavilo mě to svou naivitou...pokud něco nebylo předvídatelné tak jen proto, že by mě nenapadlo, kam až Balík s tou přeplácaností a zběsilostí zajde. I když tvůrci měli k dispozici solidní výpravu, exteriéry a především tehdejší hereckou smetánku, nefunguje to. Resp. prvních pětadvacet minut to bylo v pořádku. Najdeme zde pár vtipných dialogů, oceníme, jak si tvůrci vyhráli s dvojničením Brejchové...možná i půlhodina to byla. Jenže pak se scénáři rozjely nohy, mezi ně zaparkovala šílená teta v podobě M. Rosůlkové(ano, celý film je vidět, čím se tvořani inspirovali), bezskrupulózní otec a představenstvo, které mělo reprezentovat zlovolné kapitalisty. Ta pointa, která v tuhém socialismu pomohla film zrealizovat, právě v této části zasmrděla nejvíce. Ale jak už jsem zmínil výše...stejně zůstala zasypána pod všemi těmi pokusy o vraždu, honičkami s nájemnými vrahy apod. Je mi nesmírně líto, dávat špatné hodnocení českému sci-fi; je ho jako šafránu. A navíc filmu se slušným vizuálem, který je nacpaný skvělými herci. Jenže ona je to opravdu nablblost a vůbec se nedivím, že jsem ji v TV minul. Pro mě jako scifíka má asi stejnou hodnotu, jako pro numismatika stará desetikorunová bankovka, do které se vysmrkal strýček Jedlička. Velmi slabé 3*.

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr.