V každém pokoji žena (1974)

...takže si to shrňme: žena je v socialistické společnosti plně emancipována, pracuje tedy jako automechanička. V roce 1969 zůstane její nápadník ve Švýcarsku a ona za ním odmítne emigrovat. Po pěti letech se vrátí a kupodivu nekončí ve vězení za nedovolené opuštění republiky. Je Vlastou odmítnut a potupně se musí vrátit do Curychu, aniž je na hranicích zatčen. Zcela chybí scéna Vlastin výslech na StB. Podepsán hlavní dramaturg Ludvík Toman...

...také poučno-budovateľsko-normalizačné.Poučíme sa,že sa ľudia napriek svojmu úspechu v zahraničí vracajú,lebo im "to niečo chýba" /budúci major Zeman/, budujeme ťažký priemysel a ritom sa vzdelávame -hlavna postava.... ozaj kto dal hlavnú úlohu slovenke Ide Rapaičovej ? Nikdy sa mi nepáčila ani ako žena,ani ako herečka.Jej herný prejav brrr v tomto snímku so slovenským prízvukom....ozaj asi v rámci nejakej česko-slovenskej výmeny tam musela byť alebo ozaj neviem kvôli čomu.X-českých herečiek by to zahralo lepšie a hlavne sympatickejšie (ibaže by to mal byť niekto so slovenskými korenmi a to by sa iste dalo tiež vybrať lepšie zo slovenskej databázy herečiek).Bolo to tak blbé až si to vybojovalo u mňa jednu hviezdu práve pre to všetko.

Velmi civilní, nenásilně vyprávěný příběh komunity žen žijících na "svobodárně", plynoucí velmi volně, nicméně nenudící. Z filmu sice čiší snaha tvůrců vyprávět z pohledu ženy, ale ve chvíli, kdy už to začíná být přehnané, režisér sundá nohu z plynu a udrží míru dobrého vkusu. Role jsou psané přímo na těla herců, takže se známí herci objevují ve svých typických rolích (Moučka, Brabec, Maciuchová atd.) Nezáleží ani tak na tom, jak film dopadne, důležitá je spíš atmosféra a pocit provázející sledování. Pokud to sedne, je to příjemný zážitek. Věřím ale, že řada lidí bude snímek sledovat s naprostým nepochopením. Je z jiného světa, který i já pamatuji jen v hrubých obrysech. Přesto na mne ten svět velmi dobře zapůsobil. 75% P.S. Po přečtení ostatních komentářů mám pocit, že jsem viděl úplně jiný film...

Velmi sympatický kaleidoskop osudů opuštěných žen a dívek. Pro někoho normalizační šeď, pro mě velmi lidský příběh, které dnes v kinematografii zoufale postrádáme. Další velmi nedoceněný snímek.

Není nad to, když film obsahuje kvalitní balící větu, kterou člověk může z fleku použít a úspěch ho určitě nemine: "Přišel jsem tě pozvat na aktiv. Ale budou tam jen dva delegáti."