Pensione Edelweiss (1958)

Námětem slibný thriller, který ale jede jen na půl plynu - a bohužel po všech stránkách. Filmařsky to Merenda sive umí, ale nic výraznějšího nenabídne a obsahem je to naprosto stejné, jelikož je to vystavěné ne zrovna nejlíp. Úvod je zbytečně dlouhých, konspirování a "Hitchcockovský" ráz přijdou nesmyslně pozdě a závěrečný zvrat mě sice mírně překvapil, ale vzhledem k jeho dovršení jen překombinovaně uzavřel již, svým způsobem, uzavřené. Takže to bohužel je film, který bych dal do kategorie "neurazí, nenadchne" a to i přes to, že atmosféru měl, zajímavé a rozpoznatelné postavy taktéž a ani nemůžu říct, že by mě nechal až tak chladným. Jen z toho mám pocit, že proč si znova pouštět tohle, když existuje x podobných a lepších thrillerů. Aspoň lokace ale byly na jedničku, ty zasněžené hory, které by vypadaly černobíle i v barvě, atmosféře tajemného sídla, ze kterého není úniku, rozhodně výrazně pomohly. 3*(25.01.2024)

Penzion Edelweiss, ubytovna pro neúspěšné či budoucí sebevrahy. Profesionální pomoc, velký podvrh nebo osudová past? Námět téměř hitchcockovského ražení měl rozhodně silný potenciál proměnit se v strhující thriller, což se jaksi naplnilo jen zčásti. Jde o drama zčásti spíše oddechové, které mnohdy probíhá spíše v konverzačním stylu a nejsou mu po dlouhý čas cizí ani prvky tragikomedie. I scéna neúspěšného pokusu o útěk při otevírání skřínky u lanovky ve mne vyvolala spíše úsměv, než strach o hlavní hrdiny v nebezpečí, i když díky svéráznému pohledu pískajícího Ventury je to stejně nezapomenutelný moment. A není zdaleka jediným, své grády má i opakující se symoblická hudba v různých podobách v hodinu každého úmrtí. Jinak jsem asi měl od tohoto poměrně zapadlého snímku větší očekávání, než bylo potřeba. Když se s postupně gradujícím napětím i atmosférou začla plnit, asi dvě třetiny nedlouhé stopáže už byly za mnou a konec se neodvratně blížil. Přesto hodnotím jako velmi zajímavý film, na který se dá díky neotřelé zápletce s nečekaným vyústěním dá podívat i dnes. Pro skalní fanoušky Lina Ventury určitě povinnost...75% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií)(17.03.2020)

Tak tomu říkám neotřelý podníkatelský záměr :) Zhruba po šedesáti minutách dospěje snímek do fáze, kdy jsem si uměl představit zhruba tři konce a moc mě bavila představa, jak to opravdu dopadne. A nakonec to dopadlo úplně jinak. Film místy balancuje mezi tragikomedií a hutným dramatem, čemuž napomáhají oba hlavní protagonisté - Henri Vidal a Lino Ventura. A k tomu mě překvapilo, že snímek je skoro šedesát let starý a nic neztratil ze své atmosféry a nápadu.(18.07.2014)

Opravdu moc dobrý film, se skvělou zápletkou a překvapivým koncem. První třetinu filmu jsem se hodně nasmál a o dramatu nemohla být řeč, postupem času mi úsměv tuhnul a nakonec to bylo i napínavé. Lino byl dobrý, ale o něm to zas tak moc nebylo. Opravdu dobrý výkon od Henriho Vidala, škoda ho...(11.01.2014)

Velice zdařilé drama s perfektní atmosférou. Napětí graduje až do samotného překvapivého závěru. Vynikajícímu Lino Venturovi solidně sekunduje Henri Vidal, který zemřel v pouhých čtyřiceti letech v prosinci následujícího roku na infarkt.
Vlčí bouda je sice poněkud napínavější, ale Macháček Venturu nepřekoná.(04.03.2011)