Paříž očima... (1965)

Formalne - dogma 25 rokov pred dogmou, obsahovo - trocha banalna moralitka.

Jako pěkně barevný cestopis to není špatné, ale lidé a zápletky se do toho pořád pletou a jsou mnohem méně zajímavé než ulice a budovy.

Mé hodnocení: 71%. --- Viděno: (29.03.2009, Febiofest, VC Anděl). Film osobně uvedl Barbet Schroeder.

Šest povídek od šesti režisérů, každá pojatá trochu jinak, s větší či menší dávkou bizarnosti. Všechny ale krásně zachycují dobovou atmosféru Paříže.

Paříž očima...nabízí nesentimentální způsob podání motivu romantické Paříže, romantiky a Paříže. Předvádí se nezbedně, ironicky, ba cynicky, vitálně, jízlivě, s lehkostí nadhledu. Aneb vztahy mezi mužem a ženou ve chvílích jejich kritických fází, aby se v nich nemilosrdně konfrontovala představa a očekávání se skutečným stavem věcí, a to rovněž demonstrací neschopnosti jednotlivce umět též náležitě využít nabízených možností. Neboli ladná procházka procesem deromantizace předsudků a stereotypů.Jean Douchet-Saint Germain des Prés: ironické prohlédnutí, tedy desiluse představ, spojených s aurou romantického genia loci místa, s tajemstvím umění a s čaruplnou mocí lásky. To je zásadní zkušenost americké studentky umění Katherine (Barbara Wilkin) z Paříže.Jean Rouch-Gare du Nord: krutější cynická anekdota, tj. vášnivý střet nároků s nabídnutým řešením, neuváženě odmítnutým. Aneb nespokojenost se současnými životními podmínkami se u Odile (Nadine Ballot) během chvíle zvrhne v noční můru. Zaujme také překvapený manžel nespokojené ženy Jean-Pierre (Barbet Schroeder, producent a iniciátor filmu).Jean-Daniel Pollet-Rue Saint-Denis: romantická realita nezajímavého a stydlivého umývače nádobí Léona (Claude Melki) v odlehčenější náladě. Svůj díl odvádí také druhá strana romantického zpestření každodennosti (Micheline Dax).Eric Rohmer-Place de l'Étoile: svižná groteska, aneb hrdinou okamžiku se může nečekaně stát též člověk úslužný, ba dokonce zbabělý a vystrašený i z vlastních reakcí. Svět prodavače košil Jean-Marca (Jean-Michel Rouzière), podávaný v rytmu grotesky tančící škádlení kolem Vítězného oblouku.Jean-Luc Godard-Montparnasse et Levallois: ta jízlivější anekdota z Godardova filmuŽena je ženazde dostává svou konkrétní tělesnou podobu. Aneb vytrestané svědomí kanadské krasavice Moniky (Joanna Shimkus) v jejím pojetí široké lásky. Zaujme také sochař-kovotepec Ivan (sochař a designér Philippe Hiquilly) a automechanik Roger (Serge Davri).Claude Chabrol-La Muette: černohumorný kanadský žertík, přesně v Chabrolově stylu, aneb poměry v buržoazní rodině malého školáka (Gilles Chusseau). Nijak pozadu nezůstávají ani jeho rodiče (sám režisér dílku Claude Chabrol i jeho žena Stéphane Audran), či jejich služka (Dany Saril).Paříž očima...je odlehčeným pohledem na život člověka. Díky procesu deromantizace lidských přestav se dostáváme ke skutečnějšímu tvaru věcí. A právě tím se odkrývá poetické kouzlo života. Příjemně nezbedné pobavení.(30.06.2024)