Bestie musí zemřít (1969)

Nielen počas úvodných, ale zároveň i počas záverečných záberov, som započul Brahmsovu hudbu s úryvkomVier ernste Gesänge(Štyri vážne piesne) v podaní anglickej, kontraaltovej speváčkyKathleen Ferrierovej, čo ma hneď, a k tomu i pomerne neuveriteľne dosť rýchlo vtiahlo do hlavného diania, v ktorom čochvíľa dôjde k fatálnej tragédii, zapríčinenej neznámym páchateľom, ktorý vskutku na bretónskom námestí,zrámovalakéhosi chlapca, ktorému nielenže neposkytol žiadnu prvú pomoc, ale ešte dokonca i z miesta tejto nehody vzápätí ušiel, čo by sa nakoniec mohlo stať úplne každému z nás, čo sa skrátka neustále deje i v aktuálnom 21. storočí! • A čo vlastne robiť potom? Čakať na márnu spravodlivosť zo strany OČTK - Orgán činný v trestnom konaní, alebo proste zobrať spravodlivosť do vlastných rúk, ako povedzme zrovna i tento protagonistaCharles Thenier, reprezentujúci otca obete? • Tentoraz som milo prekvapený, čo sa z tohto titulu napokon vykľulo, pretože som to vôbec neočakával, že bude až takto mnohovrstvový po dejovej stránke, nakoľko sa vtedy jednalo o adaptáciu románu 'Nicholasa Blakea'The Beast Must Die, kedy scenáristické duo v podaníPaula Gégauffa/Claudea Chabrola, sa snažilo z neho vyťažiť, jednoducho povedané, vypichnúť čo najviac, a veru je popretkávaný množstvom súvislostí, z ktorých je divák mimochodom, miestami trošku „na práškoch”, ale ono to v podstate do seba všetko postupne zapadá, ako ozubené koliesko do hodín, viď»kontroverzný denník«. • Obsadenie bolo mimoriadne lákavé, zaznamenal som minimálne 3 rovnocenné, herecké prejavy:Michela Duchaussoya,Caroline Cellierovú, a to ani nehovoriac oJeanovi Yanneovi, ktorého asi kompletne všetci nenávideli, tak bol extrémne presvedčivým, že si na svojom odpornom prejave dal obzvlášť extra záležať. • Pre malú zaujímavosť by som ešte snáď dodal, že na filme tiež spolupracoval i začínajúciClaude Zidi, ale najprv iba ako„operátor kamery”, čiže lepšie si vybrať ani nemohol, ako začínať vedľa vychýreného predstaviteľa:La nouvelle vague, a to je zrejme najlepšia škola pre začínajúceho filmára! • Ako by som na samý záver pár užitočnými slovami definoval tento titul?„Predovšetkým ide o dielo pre náročnejšieho diváka...”

Smutně krásné pokoukání.. Příběh muže, který ztratil to nejcennější, svého jediného syna, a nyní na vlastní pěst hledá vraha (resp. řidiče auta) mě vtáhnul od prvních minut.. Neumím a vlastně si ani nechci představovat, jak velká a neúnosná bolest to musí být.. Závěr jsem vytušila, nicméně dostala jsem k němu i jedno překvapení.. No a Claude Chabrol se mi právě zapsal do letošní režisérské tour u ambrona..

Bestie musí zemřítpatří k nejslabším z Chabrolových niterných kriminálních thrillerů. Autorem románové předlohy je Cecil Day-Lewis pod pseudonymem Nicholas Blake. Estetika poezie Nové vlny již ustoupila do pozadí, přesto je upřednostněno nitro v bolesti a úzkostech nesnesitelné tíže bytí. Černý humor a útok na střední vyšší společenskou třídu je zde nahrazen jízlivou věcností a víceznačností spáchaného zločinu. Nakonec není podstatné, zda bohatýr skutek spáchal, či pouze vzal zodpovědnost za čin na sebe, neboť pomsta byla jeho jediným pohonem životního pohybu vpřed a po dosažení soukromé satisfakce ho již na pozemském světě nic neudrží. Ani to, čemu se povětšinou říká láska. Bohatýrským hrdinou niterného dramatu je Charles Thénier (velmi zajímavý Michel Duchaussoy), úspěšný spisovatel s kompletně rozbouraným osobním životem. Poslední ztráta se stává hnací životní silou, kde i intimita se stává zbraní a prostředkem k dosažení jediného cíle. Spisovatelova logika přitahuje faktor náhody a přináší nepatrný náskok před zbytkem. Hlavní ženskou postavou je Hélène Lanson (zajímavá Caroline Cellier), filmová herečka s neurovnaným vnitřním světem. Hříchy minulosti jsou více zneužitím nezkušeného mládí a současnost, jak se zdá, nabízí vykoupení a naději, většinou se říká láska. Důležitou postavou filmu je Paul Decourt (pozoruhodný Jean Yanne), majitel autoservisu a Hélènin švagr v neurvale zlostné pozici vůči společnosti i vlastní rodině. Karikatura zla, před kterou se všichni třesou strachem, si užívá svou silovou pozici. Výraznější postavou je také Philippe Decourt (příjemný Marc Di Napoli), Paulův synek v nenávisti ke svému tyranskému otci. Samotný akt pomsty je zároveň i milosrdenstvím pro to celé tyranovo okolí. Z dalších rolí: Paulova ustrašená manželka a Hélènina starší sestra Jeanne Decourt (Anouk Ferjac), Paulova obdobně zapšklá matka (Raymone), Charlesova stará hospodyně, paní Levenes (Louise Chevalier), tragickou automobilovou nehodu řešící policejní inspektor (Dominique Zardi), Paulův nejbližší, pokorný zaměstnanec Jacques Ferrand (Guy Marly), jeho manželka Anna (Lorraine Rainer), to nenadálé úmrtí vyšetřující policejní komisař (Maurice Pialat), či Charlesův malý synáček Michel (Stéphane Di Napoli). FilmBestie musí zemřítztratil mnoho z Chabrolovy estetiky poezie Nové vlny, černý humor se mu smrskl na prapodivnou hříčku závěrečné pointy, a tak dýchá jen díky jménu svého stvořitele. V porovnání s jinými dramaty ale spíše obstojí.

Tak toto sa nevydarilo. Pritom nápad krimi-drámy nie je zlý a aj začiatok sľuboval viac. Potom sa však príbeh prehupne do takých pokojných vôd a vyslovene nudí. Postavy sa síce nechovajú stupídne, ale divne áno. Tiež to, aké divné a nezaujímavé dialógy vedú. Po celý čas som k nim cítil chlad. Klincom je čiernobielo napísaná a zahraná záporná postava, za charakter ktorej by sa nehanbila ani hocaká lacná rozprávka pre deti. Celkovo hrajú zjednodušenia prím. Záver s vyšetrovaním polície iba podčiarkuje slabé spracovanie. Slabé vcelku i v detailoch.

Psychologické kriminální drama režiséra Claude Chabrola, který tento typ filmů zatraceně dobře ovládal. Jedna z nejzápornějších rolí pro Jeana Yanneho, ta se mu musela hrát ... Pro mne po Michelu Bouquetovi (Dva muži ve městě) asi druhý "nejhnusnější záporák". Přesto, že děj je poměrně jednoduchý - otec pátrá po "vrahovi" svého malého synka, Chabrol zpočátku "netlačí na pilu", ale postupně odkrývá charaktery i motivy jednotlivých postav a dává hlavním postavám dostatek příležitostí k vyniknutí. Bez ohledu na to, že film zdánlivě plyne dost pomalu, divák je vtažen do děje a ani chvilku se nenudí. Přesto, že konec je dost předvídatelný, celkovým rozuzlením Chabrol diváka stejně dokáže překvapit.