Osud člověka (1959)

Dlho som sa vyhýbal dielu Michaila Šolochova, lebo komunistické sračky nemám rád. Treba však podotknúť, že ten ideologický balast sa dá ľahko odfiltrovať a zostane len život resp. osud obyčajného človeka. Bondarčuk toho sám hodne zažil a zakúsil a tak mal po celý život z čoho umelecky ťažiť a v tomto filme z toho vyťažil naozaj veľa, a to má dnes vo vojnových časoch (azda) ešte väčšiu výpovednú hodnotu, než kedykoľvek predtým. A je úplne jedno, kde a kto bojuje, pretože ľudské utrpenie je univerzálne.

Klasická ruská/sovětská deprese o těžkém osudu lidí, které semlela ta jejich tzv. Velká vlastenecká válka. Němci se k sovětským vojákům chovali otřesně a na začátku války je nepovažovali ani za lidské bytosti.DĚJ:Hlavními postavami jsouAndrej Sokolov, jeho žena Irina, dcery, syn Anatolij, velitel tábora Müller a malý chlapec Vanya. Andrej Sokolov je řidič, který žije šťastný život se svou rodinou, dokud nepřijde německá invaze. Je zajat, prochází peklem nacistických koncentračních táborů, kde čelí krutosti, hladu a smrti. Přesto si udrží lidskost a odvahu. Po válce zjistí, že celá jeho rodina zahynula, a zůstane sám. V Urjupinsku se setká s osiřelým chlapcem Vanyou a rozhodne se ho adoptovat, aby oba našli nový smysl života.ZHODNOCENÍ:Film je tedy dost ponurý a vykresluje Němce jako cynické a bezohledné bestie, ale zase v něm není ten komunistický a rusácký vlastenecký patos, což oceňuji. Přesto to však byla strašná depka a cítil jsem se po tom dost vnitřně prázdný. Silný, syrový a emotivní film o lidské odolnosti a naději uprostřed válečného pekla. Sergey Bondarchuk v roli Andreje je výborný. Klasika sovětské kinematografie.

Klasický sovětský válečný příběh, který má svou očekávanou kvalitu, přesto ho závěr vystřelil ještě někam výš. Vítr dojemných emocí epilogu tohoto dramatu mi vehnal slzy do očí a získal zasloužených pět. Vždy se zamýšlím, jak rychle při bourání pomníků vojáků Rudé armády zapomínáme, kdo svou krví smočil naši československou zemi nejvíc...

Nádherný film s nádherným dabingem.

V českém znění: Josef Husník - Sergej Bondarčuk (Andrej Sokolov), Petr Peňáz - Pavel Boriskin (Váňuška), Ludmila Slancová - Zinajda Kirijenko (Irina), Arnošt Navrátil - Pavel Volkov (Ivan Timofejevič), Ladislav Suchánek - Jurij Averin (Müller), Václav Kyzlink - Kirill Alexejev (německý major), Ladislav Lakomý - Viktor Markin (lékař), Stanislav Zindulka - Alexandr Novikov (pobožný voják), Miroslav Středa - Lev Borisov (četař), Otakar Vážanský - Evgeniy Teterin (strýček), Otakar Dadák - Pavel Vinnikov (plukovník), Jaroslav Dufek - Yevgeni Kudryashov (Kryžněv), Milan Holubář - Anatoliy Nikitin (ruský důstojník), Milan Vágner - Victor Lorencs (německý důstojník v Müllerově táboře), Ladislav Večeřa, Zdeněk Kampf, Jiří Olijnyk, Vladimír Pavlar a další

Hodně působivá záležitost a určitě pozitivnější setkání se sovětským filmem, než v případě předchozího snímku (Jaro v Zarečné ulici, 1956). Je opravdu znát, jakými změnami prošela sovětská filmová scéna (podobně jako v rámci východního bloku i československá) po odhalení kultu osobnosti Stalina a najednou i silně vlastenecký film působí na diváka zcela jinak.Osud člověkami dává vzpomenout na dřívější zážitky zBalady o vojákoviaMájových hvězdze stejného roku. Sergeju Bondarčukovi se i navzdory místy silnému pátosu (pro ruský národ prostě typickému) povedlo natočit film plný lidské statečnosti a síly, stejně tak plný řady sugestivních napínavých scén. Příběh obyčejného člověka v nelehké době, kterou je schopný díky své odhodlanosti přežít a nacházet znovu nový smysl života, má co říct dalším generacím i po tolika letech...75%(dodatečně viděno v rámci"Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií)