Odsouzený z Pinktownu (1965)

"Kate, na své místo...."Je libo léčit revma elektrickým proudem? Od začátku dosti absurdní záležitost. No posuďte sami. Už jste někdy viděli, aby odsouzený na smrt sám a dobrovolně opravoval elektrické křeslo? Herečtí bardi (Sovák, Kopecký Brodský ale hlavně Rudolf Hrušínský v roli odsouzeného) se i na malém prostoru dokázali slušně vyřádit.

Krátká československá televizní komedie s nevídaně kvalitním obsazením popisující průběh první popravy elektrickým křeslem v malém americkém městě. Navzdory neveselému a lehce morbidnímu tématu je toto krátkometrážní dílo plné vtipných dialogů našich předních umělců, mezi nimiž měl hlavní slovo odsouzený za znásilnění, revmatem trpící R. Hrušínský, jenž mi svým pojetím hry hodně připomínal svého Švejka a jenž měl největší zásluhu na vynikající zábavě. Hrušínského tulák, jenž těsně před exekucí vyhrál značný obnos peněz, uváděl do rozpaků nervozního kata (V. Brodský) svou nepřirozenou ochotou spolupracovat na své likvidaci a dokonce si sám opravil špatně zapojený smrtící stroj. Mezi vedlejšími postavami, jenž však dostaly dostatek prostoru ukázat své umění, se objevili novinář M. Kopecký, soudce Č. Řanda, šerif J. Sovák, farář J. Kemr, lékař I. Prachař a oběť činu S. Zázvorková. V tomto případě neváhám s maximálním hodnocením, skvělé Fričově apolitické veselohře s černým humorem uděluji pět hvězd a není mi jasné, proč takový televizní půlhodinový skvost upadl v zapomnění.

Až na obligátní faktor Zázvorková (která tady navíc vypadá, jako by právě přijela z nějaké posázavské osady) docela dobré a rozhodně pozoru hodnější než velebená Uspořená libra nebo Bohouš. Ovšem v roce 1967 bych přece jen očekával zajímavější úchop látky. Jistě, Friče nemohu považovat za tvůrce oné doby, nicméně nenalézám při tomto anachronicky klasicizujícím dílku důvod odpouštět mu citelně slabší prvky, zvláště ne rádoby komickou tečku. Přitom závěrečné foto mohlo být tak hezké. Upozorňuji na spoiler v úvodních titulcích: obsazení čtěte raději až po.

Poprava v Růžovicích.¬        

Ano, šedesátá léta se svými parodiemi na Západ, jak postupně politický vývoj umožňoval vydati F. Kafku, A. Solženycina, F. Nietzscheho, jak postupně množily se narážky na "režim" v rozhlasových a televizních pořadech, na jevištích divadel; ona přinesla nejen Limonádového Joea, ale i tuto (televizní) aktovku, dělající si po česku šoufky z amerického právnismu, politismu a byznismu.¬                

Kdo z tehdejších žijících by si dovedl představiti život o padesát roků později — v Česku?... Kdyby došlo k takovým vnuknutím, tato milá-nemilá komedie by nebyla nikdy natočena. Pamětníci chápou, shlédnou-li Odsouzeného z Růžovic; ale mnohý dnešní mladý divák bude právem poukazovati na omezenost této frašky a odsoudí, že někdo si tímto způsobem dělá legraci z popravy; jiný, méně citlivý, bude se zas hýhati nad tím srandovním reumatikem; už se jich nedotkne to dobové koření. Jó, ale bez koření nejni vaření...¬                

Dobová věc, na niž i já jako pamětník dívám se už s odstupem a kriticky. Čas vše proměňuje; dnes lidem líbí se legrační příhody Mr. Beana, či jiné parády; a zítra? Vše pomíjí, pouze věčné trvá...

Kdesi v malém americkém městečku zakoupili pro místní věznici elektrické křeslo a hodlají ho vyzkoušet na jediném vězni, za tímto účelem odsouzeném. Poprava za asistence všech místních veličin však neprobíhá řádně. Nejprve přístroj nefunguje a opravy se ujímá odsouzený, posléze mu stroj vyléčí revmatismus. Následuje zpráva o zrušení trestu smrti. Bývalý vězeň iniciativně navrhuje pro křeslo využití ve prospěch městské pokladny a je za to oslavován.