Princezna se zlatou hvězdou (1959)

9/10Môj televízny prijímač počas sviatkov vianočných, presne tak, ako to chcem, mi naservíruje do programov denných aj nočných len to, čo mu zjem. Iste, dám si McCallistra, čo je doma sám. Je tu aj Popelka bystrá, aj tú si rád dám. Je však jedna rozprávka, ktorá nemá vadu. Nepostráda Ladu mladú, čo nájde lásku pravú. Je v nej šiesty Kazisvet, pomazaná hlava, čo si chce podmaniť svet - taká jeho vrava. Rozprávková atmosféra, farby malebné. Sivých filmov končí éra, teraz farebne! Je tam aj princ Radovan, ten, ktorého činy poslali preč Kazisveta z princovej krajiny. Tá rozprávka sa skrátka lúbi, nesklame po tisíckrát, vždy zážitok mi krásny sľúbi- je proste skvelá a ja ju mám rád!

Kouzlo téhle pohádky pro mě spočívá hlavně v tom, že jsme na ní někdy ve 3. třídě byli v kině. A když vás něco vytrhne ze 2 nudných vyučovacích hodin, odpustíte tomu různé nedokonalosti :-) Fakt je ten, že jestli nějaký filmový žánr uměli čeští bolševici líp než postbolševici, je to pohádka. Tam je ten propad až děsivý, ale to je na jinou debatu. Princezna se zlatou hvězdou je další Fričovo mistrovské dílo, s ikonickými postavami a herci (Smolík, Růžek, Neumann), hodně říznutá dobovými ideály (všichni "papaláši" nosí po kapsách řády, aby je mohli na potkání rozdávat šéfkuchařům + uvědomělý lid se stará o blaho vlastní země). Uznávám, že poučné to moc není - Ladě šlo jen o to zachránit sama sebe a bylo jí jedno, že Kazisvětova reakce na její útěk může být to, že její království srovná se zemí (tehdy nemohla tušit, že na něj bude stačit pár sedláků s vidlemi, to by přece neměla důvod utíkat). Výhodou pohádkového žánru je, že nezestárne. A tahle patří k těm, které mají kouzlo i po mnoha desítkách let, když už drtivá většina těch, kteří se na ní podíleli, není mezi námi. A Kazisvět je módní ikona.

Další z pohádek, ze které ta 50. léta dýchají každým okamžikem. Zatímco ale v jiných pohádkách ze stejného období cítíme onu budovatelskou pompéznost, zde mi všechny postavy přijdou takové svázané a křečovité. Dalo by se namítnout, že to bude tím veršováním, ale to je udělané tak parádně, že ho leckdy ani nepostřehnete. Co mě zarazilo už dříve, bylo to, jak se královský kuchař úplně třese strachy, když si ho k sobě nechá pozvat princ Radovan. Ten celkově vystupuje jako laskavost sama, ale kuchař, přestože za ním princ chodil do kuchyně už jako dítě, úzkostlivě střeží, aby v kuchyni nebylo nic, co by se mohlo Radovanovi jakkoli znelíbit. Paradoxem je, že nejlepší postavou je ta, která v pohádce Boženy Němcové ani není, neboť v ní celá zápletka kolem nucené svatby dostává velice úchylný charakter. Díky soudnosti filmařů nám tak vznikl král Kazisvět, kterého si Martin Růžek velice užil. Až mu člověk tu princeznu přál.

JestližeTři oříšky pro Popelkujsou nejpopulárnější českou pohádkou,Pyšná princeznaje černobílým skvostem aByl jednou jeden král...oslavou barev a velikosti, musím nějak nazvat iPrinceznu se zlatou hvězdou, přičemž někteří do názvu ještě nesprávně přidávají lokativní určení místana čele. Pohádku, ve které vystupuje česká herecká špička tehdejší doby (František Smolík,Jarmila Kurandová,Stanislav Neumann), bych se nebál označit jako moji nejoblíbenější, pokud bychom ji srovnávali se staršími filmy. Proto nechci plýtvat univerzálními frázemi, proč a jak moc je úžasná, mám k ní zkrátka citový vztah, a to je něco víc. Málokterý autor by v současné době dokázal natočit veršovanou pohádku jako tehdejší filmoví velikáni, tedy tak, aby verše nepůsobily trapně a přehnaně.Poetický pohádkový příběh.

Klasika. U většiny herců je vidět, že mají divadelní průpravu, protože nehrají, ale deklamují. Zejména Princ Kazisvět, jakoby chodil po večerech do dramatického kroužku.Samozřejmě je to pohádka natočená v nějké určité době, takže ideologie tam nenápadně prosakuje...na druhou stranu už to není tak příšerně budovatelské, jako je Pyšná princezna nebo Císařův pekař, pekařův císař. Jo, a co se mi fakt líbí, je ta hudba...