To neznáte Hadimršku (1931)

Přesto, že se jedná o spojení tří velikánů Lamač/Frič/Burian, tak je film To neznáte Hadimršku spíš tím slabším počinem. Nejvíce mě asi iritovala Meda Valentová, která měla představovat mladou a krásnou umělkyni, ze které měl být každý paf. V té době byl asi jiný vkus na ženy, ale Valentová rozhodně neměla na to, aby mě přesvědčila, že jí je dvacet a už vůbec ne, že je idolem mužských srdcí. Vše však zachraňuje Burian se Šléglem a Marvanem, kteří udrželi celek na stále nadprůměrné úrovni.

To neznáte Hadimršku děvčata, ten když se rozjede, co dovede. Malá, velká, tlustá, tenká, vokatá,kterou si vezme do hlavy, tu dojede.Tak tato písnička, která se vine celým snímkem, slibuje víc, než Hadimrška ve skutečnosti nabízí. Milostné pletky tu mají krom Buriana snad všichni ostatní, ale ty by se hodily spíš do nějakého filmu s Oldou Novým. Tady jsem se narozdíl třeba od Ducháčka zrovna smíchy neválel, je tu sice také krátká pasáž němé grotesky jak od Chaplina, ale jinak musel být tento kus mnohem lepší na divadle, kde mohl komický král improvizovat do aleluja. Vlastně mě u toho spíš mrazilo, jelikož zrovna čtu knížku "Vlasta", a tady jakoby se předvídala budoucnost: Pejsáček Jaroušek Marvan má další bokovku, ke konci se pak k Vlastíkovi skoro nezná, a nepodpoří ho. Samotná titulní postava se tu proslaví v kabaretu, ale ta sláva ho zničí a je propuštěn - všichni na něj zanevřeli, což ho zlomí. Finále se pak odehrává jakoby ve snu (po smrti), kdy je teprve zvolen prostými spoluobčany za Krále komiků.

Evidentne tu p.Burianzatiaľ svojím prejavom ešte nebol na 100% vychytaný, ale to ešte neznamená, že by sa nevedel postarať o extra zábavu. Narážam napr. na momenty, kedy nezvyčajne potichu dlho (pár sekúnd xd) stojí, kým si neuvedomí že musí spraviť xichtom dáku haluz. Nezabavil som sa síce toľko, čo u iných jeho diel klasicky, ale stále nadpriemerne v porovnaní s bežnými komédiami. Však jemu stačí iba byť, aby bol vtipný.

Praštěná komedie s Vlastou Burianem, která má ze začátku celkem jednoduchou zápletku, ale postupně se to bude komplikovat. Burian hraje roli přísného, pedantského revidenta Popelce Hadimršky, starého mládence, velitele dobrovolných hasičů v Renešově. Jednoho dne dostane za úkol udělat pořádek v obchodu s gramofonovými deskami Zlatník a spol., který je těsně před krachem. Tento velmi důležitý a zodpovědný úkol mu dá generální ředitel Bruckmann. Hadimrška vlítne do obchodu s deskami jako neřízená střela a okamžitě začne prohánět líné zaměstnance, pronásledovat personál a sníží mu mzdy. Řešením neutěšené finanční situace by mohla být svatba Bruckmanna s Astou Wielandovou, dcerou konzula Weilnada, ale to by se musel rozejít s kabaretní zpěvačkou Mici Angorovou, která vede nákladný životní styl. Hadimrška se zúčastní kabaretního vystoupení, na kterém jej Angora zesměšní svou písní „Znáte mršku“, a on jí chce za každou cenu vystrnadit z vily, kterou jí Zlatník koupil. Hadimrška se potom přestane ovládat a naštve Bruckmanna, vykope konzula, urazí jeho dceru a málem uškrtí Zlatníkovu sestřenici, takže si udělá pořádný průser a dopadne to tak, že je zatčen. Prostě taková celkem průměrná prvorepubliková komedie s Vlastou Burianem, na kterou se člověk musí naladit a vrátit se v čase o 90 let zpátky, aby se u toho srdečně pobavil. Mně se to povedlo tak na půl.

Burianjako obvykle neskutečnej střelec co dává všem postavám především v první půlce neskutečnou bídu a sype hlášku za hláškou (Vyloženě co věta to perla). Škoda, že ve druhý půlce trochu zvolní a začne dostávat sadu spíš on :-D Film navíc vypadá neuvěřitelně dobře, což je vzhledem ke svýmu ročníku malej zázrak sám o sobě. To samý humor, kterej i po tolika letech působí svěže.