Mravnost nade vše (1937)

To, že onen "J. Hlinomaz" uvedený v titulcích hned za Věrou Ferbasovou, není náš oblíbený příbramský Pepík, se řadí na čestné třetí místo mých osobních největších překvapení. Tedy co se týče kulturní oblasti. Na místě druhém je, že prý zpěvák Falco není i přes frapantní podobu synem Karla Gotta. A na čestném prvním, že slavní Modern Talking byli muži a Němci.

Dokonalý film s naprosto nadčasovým námětem. Bezpochyby jeden z nejlepších komediálních snímků prvorepublikové éry, který se může měřit s těmi nejslavnějšími filmy dané doby. Haas v hlavní roli perfektní, výborná Ferbasová, skvělá Svozilová, výtečný Rašilov se svou chorobou, dobrá Mandlová i dámy z mravnostního spolku se Zdeňkou Baldovou v čele. Film odsýpá závratným tempem bez jediného hluchého místa a disponuje výbornou dynamikou. Slovní humor, situační humor i spousta nápadů od běhu Mandlové do dílny a zpět a jejího zápisku v deníčku, přes zakryté sochy, náhlou bratrovu horečku, výstavu fotek, odlišné promluvy postav v jejich ložnicích, noční sledování a smuteční pochod aj. K tomu chytlavý hudební doprovod, který k snímku skvěle pasuje. Mravnost nade vše téměř nemá chybu, jediné, co mi nikdy nesedělo, byl Boháč v roli lékaře a postava sochaře. Jednak bych vybrala lepší představitele, jednak mně tyto postavy vadí. O muže, který si mě nevšimne, pokud nejsem namalovaná, bych nestála. A o toho, který tvrdí, jak je do mne zamilovaný, a přitom je schopen si o mně myslet to nejhorší už vůbec ne. To jsou nakonec ale jen drobné kazy. Kristiána natočili a dokončili za týden. Napsat scénář Mravnosti nade vše údajně zabralo týden a jeden týden se natáčelo. Oba snímky přitom dokáží pobavit diváky i po téměř 90 letech, na rozdíl od současné, leckdy primitivní a vulgární komediální tvorby na jedno použití vyráběné moderní technikou celé měsíce. Co jiného už si tedy zaslouží maximální hodnocení, když ne právě takovéto filmy?

"Toječlověk!Tojemuž!" "Vzorpočestnostiamravnosti!" "Jaksemutostalo?"Jedna z mojich najobľúbenejších prvorepublikových komédii, ktorú som mal rád za mlada a výborne som sa pobavil aj pri aktuálnom pozretí (87 rokov od nakrútenia). Ide o vtipnú spoločenskú satiru namierenú na pokrytectvo, falošnú morálku (a klebetné baby), postavenú hlavne na výbornom konverzačnom humore, menej na situačnej komike a už vôbec nie na nejakom prehnanom šaškovaní. Práve kvôli takémuto umiernenejšiemu druhu humoru som mal vždy pre Huga Haasa (Antonín Karas) slabosť a uprednostňoval som ho pred konkurenčnými "tajtrlíkmi". Medzi mojich obľúbencov patrí i Adina Mandlová (Eva Karasová), ktorá je tu presvedčivá so sexepílom (ako zvyčajne) a aj bez sexepílu (na nepoznanie). Výborná je i Věra "Kačátko" Ferbasová (Věra Gregorová), v podstate tiež v dvoch odlišných podobách a spomenúť by som ešte chcel výborného Sašu Rašilova (advokát JUDr. Mach, kamarát Antonína Karasa) s tou jeho "rehotavou chorobou" ("Promiňte, milostpaní. To je ta choroba.") a treba dodať, že chorobou prudko nákazlivou. Snáď len tí dvaja "švárni junáci" mohli byť vybraní aj lepšie  - jeden taký zvláštny "okatý" typ (Ladislav Boháč), ten druhý s kukučom sériového vraha (Mirko Eliáš)."Prosímtě,cosetosteboustalo?" "Tokoukáš,jakjsemtitotadyobrátilanaruby."

Dala jsem si po letech opáčko a musím přiznat, že se mi tahle komedie líbila ještě o fous víc než poprvé.. Spojení Martin Frič- Otakar Vávra- Hugo Haas se ukázalo jako šťastné a čas už jejich práci dávno prověřil.. Jedná se o výborný kousek o panu profesorovi a jeho utajeném kačátku, Hugo Haas a Věra Ferbasová jsou jedním slovem úžasní a moc se mi líbila i Světla Svozilová, no a závěrečná řeč nemá chybu, je totiž nadčasová..  A jen ještě dodám, že jsem se smála přesně v místech, kde se smál Saša Rašilov a to mě taky pobavilo..

Poslední muž,Poslední mohykána Mravnost nade vše. Tyto tři kousky mnohým divákům poněkud splývají. Zatímco první dva jsou adaptací divadelní hry F. X. Svobody a obsahově jsou snadno zaměnitelné, protože v hlavní roli je tady především despotismus, Mravnost nade vše má blíž ke klasické filmové komedii. Netlačí tolik na pilu a nemoralizuje. Nehledal bych tam ani žádnou společenskou kritiku. Pokud pozorně sledujete hned úvodní vysvětlení jak se profesor do takové situace dostal, je vcelku snadné mu to lehké pokrytectví odpustit. Moralizování, odsuzování lidí, předpojatost a upjatost...tenkrát bylo těžké prokličkovat mezi jejich samozvanými aplikátory bez úhony. Pravda vítězí je fajn heslo, ale ona někdy taky ničí životy. Dnes to není o mnoho lepší; vyhnout se křiklounství a názorové vyhraněnosti různých skupin, se snaží nejen slabší povahy. A to často i za cenu neupřímnosti...říct pravdu znamená nechat se oštítkovat. Takže Mravnost nade vše může posloužit nejen jako velmi příjemná a chytrá komedie, ale i k úvahám, jak mravní a rovní jsme my sami. Z těch tří filmů, se mi jeví být nejlepší.