Nákupčí peří (1967)

Navzdory objektivním kvalitám filmu mi vždycky byla a pořád je vzdálená romská/cikánská poetika. Nesedí mi Kusturicovy filmy na tomhle stojící, pronudil jsem se (jinak konceptuálně zdařilým)Je to jen vítr, ani u filmů Petra Václava jsem se nikdy zrovna netrefil, byť minimálněMarianauznávám. Jakž takž mi sedlCigánod Šulíka, ale to hlavně proto, že mi sedí poetika jeho filmů celkově. Každopádně jsem odkázal na čtyři filmy, potažmo režiséry, a přitom každý z nich ke stejné tématice přistupuje úplně jinak.Nákupčí peřílogicky vychází z té balkánské poetiky, tudíž má nejblíž Kusturicovi a to bohužel znamená přístup, do kterého se mi dostává nejhůře. Tady mě silněji vzala jen scéna z Bělehradu, která je naprosto skvělá, ale zbytek filmu je pár dějovými linkami propojené řádění svérázných, živelných a vždy aktuálním momentem žijících postav. To asi zobrazuje Romy takové, jací běžně jsou, ale zároveň u tohohle typu filmů se nikdy nemůžu ubránit dojmu, že jsou točené z jakoby svrchovaného pohledu, snažícího se zapadnout mezi místní, ale vždy je mít pod drobnohledem vlastního názoru na ně. Takže si je přetváří po svém a navzdory využití neherců jsem z toho necítil skutečnou spontánnost a autenticitu, která by vznikla sama během procesu natáčení, ale jen předem připravený skript. Takže tu navzdory některým povahovým rozdílům různých postav zůstává pořád celkem jednolitý pohled na zobrazovaný typ lidí. Nakonec mi z toho zbyl jen unylý stereotyp, který možná sedí a možná ne, ale ve výsledku je to jedno, jelikož na to, aby se tím vůbec dalo zabývat, je příliš plánovaný. Navíc přesně ten stereotyp je tím, co mě rychle začne nudit, jelikož s ním nesouzním - ne ideologicky, ale prostě mi je vzdálený celkově, často na jedno brdo a jen s minimálními prohloubeními svých komických figurek. Politická rovina ve vztahu k černé vlně je sice zajímavá, ale tady jsem ji vnímat nedokázal. Už jen proto, že jsem časem čekal jen na to, kdy časomíra doběhne do konce. Lepší 2*

Príbeh Bora, cigánskeho nakupovača peria, je ilustráciou cigánskeho temperamentu a spôsobu života vo Vojvodine. Produkcia je dobrá a herci prirodzení a presvedčiví. Pochopenie filmu je však komplikované nie len vďaka komplikovanej rómskej povahe a neľahkému životu ale aj kaleidoskopickému spracovaniu, Príbehy jednotlivých postáv sa striedajú a prelínajú pritom ich motivácia zostáva často skrytá. Filmu má však originálnu poetiku ale chýba mu určitá iskra. Ozve sa tu okrem rómčiny a srbčiny aj slovenčina. 70%

Petrovič si povedal, že hlavnou postavou filmu z rómskej osady bude tamojší najväčší debil. Našťastie ho Bekim Fehmiu stvárňuje vierohodne, a tak sa z filmu nikdy nestane paródia na život v osade. Mimochodom mi trochu pripomenul Belmonda v Na konci s dychom. Bora na čo siahne, to dopadne zle a tak je celkom predvídateľné, kam sa bude príbeh uberať. Máme tu kombináciu vtipných momentov typu running jokeu s televízorom a drastickými dramatickými scénami typu bitky mladého dievčaťa a tento prístup nemusí sadnúť každému. Prečo patria Nakupovači peria medzi vrchol vtedajšej vlny juhoslovanského filmu v rámci silnej konkurencie úplne nechápem, každopádne nejde o žiadnu nudu, stále sa niečo deje, nech je to vtipné, dramatické, alebo až nepríjemné na sledovanie.

Tento film ponúka fantastické,farebné,ohromujucé,absolutne živé zobrazenie kulturtných hodnôt a estetiky romov spolu s tragediou ích existencie.Ked to vyzerá s našimi hrdiami celkom nádejme,tak za rohom čaká dalšia tragedia.Zdá sa,že život väčšiny Romov všade na svete je neustálym bojom proti socialnej stygme,predsutkom,chudobe(ktorá je vysledkom socialneho vylučenia).Film je plný vášne,hnevu,,smiechu,slz,tragedie a násilia.Nakupovači peria je jedným z najvýznamnejších filmov juhoslovanskej čiernej vlny,ktorý sa vyznačoval čiernym humorom,netradičným prístupom k filmovej tvorbe a kritickým skúmaním juhoslovanskej spoločnosti a životného štýlu.Film bol nominovaný na Oscara v kategorii najlepší cudzojazyčný film a získal Śpecialnu velku cenu na filmovom festivale v Cannes.Podla mna je film Nakupovači peria právom považovaný za jeden z najlepších Juhoslovanských filmov.

O cigánoch a ich mentalite a konaní sa jeden čas písalo, že to je ich spôsob života a treba ich tak brať. Čo však s filmom toto presne zobrazujúcim, ak mi je tento spôsob života vyložene odporný? Asi zostáva len hodnotiť film a môj zážitok. Ten nie je bohvieaký aj napriek hlavnému hrdinovi s drsným pohľadom Charltona Hestona.