Morgiana (1972)

I po letech, kdy se k tvorbě Juraje Herze vracíme, zůstává Morgiana jedním z nejlepších filmů československé kinematografie! Není to tak hluboká sonda do lidské zrůdnosti jako Spalovač, Morgiana jde spíše cestou snového, až halucinogenního gotického hororu. Je to vizuální hostina, která nestárne, Herzův rukopis je znát v každém záběru – zkrátka pecka.

Veľmi dobrá psychologická dráma s typickým rukopisom Juraja Herza pripomínajúci poetikou filmPanna a netvor. Produkcia hudbou aj obrazom vtláča príbehu nevyváženého vzťahu dvojičiek Kláry a Viktorie magickú a silnú úzkostnú atmosféru posilňujúcu dramatické momenty. Naviac je tu ešte výborný herecký výkon Ivy Janžurovej v hlavnej dvojúlohe, ktorý sa spolu s ostatnými hercami podieľa na podivuhodnosti tohto filmu.

Silné stránky Morgiany sú vizuálne, štylistické hrátky, ktoré tu Herz predvádza a jeho cit pre atmosférickú filmarinu. Herz sa pohráva s mnohými prvkami: POV mačky, Janžurová v úlohe oboch sestier, halucinácie atď. Atmosféra, ktorá je čiastočne gotická a čiastočne rozprávková, je pohlcujúca a výrazne k tomu prispieva dokonalý dizajn, rozmanitosť lokácií, skvelé parochne a výstredné kostýmy. Čo tu chýba je komplexnosť postáv. Napriek Janžurovej, ktorá je skvelá ako obe sestry, sú postavy veľmi ploché a archetypálne. Nie sú povznesené nad svoju plochosť a nestanú sa emocionálne zaujímavými bytosťami. Dej je tiež v niektorých dramatických momentoch jalový a nestíha so štýlom, ktorý Herz nastavil. Ako Herzovo formálne cvičenie ide o veľmi dobrú záležitosť, ale chýba tu veľa prvkov, aby z Morgiany bol skvelý film.

Přišlo mi to dost šablonovitý ve stylu tmavá = zlá etc. A to zvlášť s přihlédnutím k režisérovi Herzovi, který dokázal vytvořit mnohem tísnivější atmosféru s překvapeními (např. Panna a netvor nebo Spalovač). Ani Iva Janžurová mi nepřišla herecky výjimečná a zmalovaná Viky místy až karikaturní. Oceňuju kameru, výtvarné pojetí/kostýmy a naštěstí vypointovaný závěr.

Spousta svébytných, silných filmů se takovými staly tak nějak mimochodem a navzdory. Například tady Morgiana byla údajně taková Herzova znouzecnout, na které moc nechtěl dělat, když mu zakázali na Barrandově vsadit do scénáře schizofrenní twist. A tak si prostě jen tak blbnul s trikama a kamerovýma kompozicema v Bulharsku za cizí valuty. Vyšla mu z toho vtahující sureálná fulciovka působící většinu času jak kdyby byla celá utkána ze snů. Nemůžu se pořád rozhodnout, zdali je Janžurová schopná zahrát všechno nebo vlastně není schopná zahrát nic, ale mám jí strašně rád. PS: se zašepotáním kočky v posledním záběru a opakujícím se motivem spatření vlastní vraždy si říkám, zdali Morgianu neviděl během přepisování Mulholland Drive náhodou David Lynch.