Křehké vztahy (1979)

Jeden z mála filmů, co se mi líbil v 17 letech a líbí se mi v 62. Juraj Herz  řekl: Chtěli po mě film z dělnického prostředí a tak jsem zvolil řezníky. Film má neskutečný spád a výkony. I Hapku bych za hudbu pochválil. Nádherní záporáci: Menšík a Štěpnička. Krásné role Peterka a Řehák. Kratina tam není policajt, ale trestaný řidič masa. Božská Zora nehraje typickou šlapku, ale rozvedenou samoživitelku. Zápletka se jménem je v kinematografii velmi vzácná....Vše se povedlo.

Tohle je velmi silný film a zřejmě nejlepší role pro Zoru Ullu Keslerovou. Škoda jen, že byla dabována, ale není to tak strašné, jako například v Řetězu. Vladimír Menšík zde hraje vzácně zápornou roli, skvělý záporák je i Štěpnička, zajímavý je i Lábus. Podmanivá je především Hapkova hudba, která dotváří naprosto přesnou a nepopsatelnou atmosféru lásky z masokombinátu. Dojemné, hořké a smutné jsou scény s malou holčičkou, které Zora zvládla na výbornou. Křehké vztahy je velmi opomíjený film židovského démona Juraje Herce (který je i vidět ve scénách v televizi). Bohužel je film technicky ne tak dobře natočený a kvalitní, ale o to pozoruhodnější. - jako by ho točili protagonisti sami o sobě.

Tenhle film si pamatuju z doby kdy byl ještě čerstvej z filmový dílny. A taky jsem poprvé viděl na plátně Kratinu. Velkej dojem, protože pro nás máničky byl tenhle antisociální hrdina víceméně ztělesněním nás samých, a film vyčníval v záplavě prorežimních píčovin.. Ale tím to taky končí. Takhle vyostřený vztahy mezi obyčejnýma lidma, jak je ukazuje film, prostě nebyly. Spíš naopak - všude se potichu kradlo, kšeftovalo, lidi si šli na ruku, a vlasáči byli uložený v klidu v nelukrativních zaměstnáních, zkrátka plebskej socialismus "fungoval" bez takovýhle hysterie. Policajti, to byla jiná věc, ale aby se v podniku typu masokombinát k sobě lidi chovali jak hovada, to by skončilo hodně špatně. I příběh sám je hodně plochej a nepřesvědčivej, speciálně pokud jde o vztah s malou holkou, co nakonec vyústí ve "vítězství dobra"...sorry, ale zklamání... ovšem Hana Čížková byla tehdy kost...

Vcelku banální příběh, který není ani nějak zvlášť propracovaný. Vztah mezi otčímem a vyženěnou holčičkou se jakýmsi zázračným happyendem v závěru sám od sebe vyřeší. Navíc skutečný otec, který je v průběhu celého filmu vykreslován jako bezcharakterní a všehoschopný podrazák, který se své dcery za žádnou cenu nevzdá, tomu jen smířeně přihlíží - opět bůhvíproč. Nejzajímavější na celém snímku je vykreslení pracovního prostředí a vztahů v masokombinátu, které naopak působí zcela věrohodně a dává dobrou představu o tom, jak to za socialismu chodilo.

Dalo by se říct že Křehké vztahy jsou podobné snímkuVánoce s Alžbětou. V obou je v hlavní roli řidič dodávky s potravinami který má kriminální minulost, v obou nahlédneme do provozů kam provádějí závoz a kde si sakra musejí dávat pozor navykutálenceco si chtějí uzmout z cizího, ale i do zázemí vlastního podniku kde to není zrovna dvakrát ideální. Jsem trochu odfochutakže vím že na tomto se do dnešních dnů nezměnilo nic. Oba muži, jakTadeáštady, takHubertvKachyňověfilmu, se musí popasovat se ženou, kterou jim do cesty osud postavil. A neřekl bych že to má Táda jednodušší v tom že je to jen holčička. Ba právě naopak. Jednoznačně ale u mě vedou Vánoce, které zdobí úžasné herecké výkony, ve Vztazích mi přišlo vše takové... mno,umaštěné, nebo umazané od krve... Za zimní Jizerky přidávám nějaký ten bod, takže 65%.