- CZ dabing
- HD
T.M.A. (2009)
Sledovat T.M.A. online
O filmu T.M.A.
Mladý muž odjíždí z města na odlehlou venkovskou samotu, kde žil jako dítě. Počáteční idylku však naruší vztah s místní dívkou, mladíkův návrat k malířství, zjištění, že se dříve v okolí děly kruté události spojené s vraždami nacistů na sklonku války a zapomenutá místa v domě, související se vzpomínkami na jeho dětství…
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (348)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Na obvyklé kvality (resp. „kvality“) mnoha novodobých horrorů, včetně českých pokusů o ně, jde za mě o velmi povedenou záležitost a ne zcela tradiční. Opakovaně ve mně probeskl dojem, že Juraj Herz po roce 2000 už nedokáže ani přes mnoho vydařených scén a nápadů vykřeslat tak mistrovsky vyladěné dílo jako kdysi, zvláště na přelomu 60. a 70. let. Cosi mi tady ve způsobu propojení vícera linií včetně vyúčtování s traumatem z nacistických hrůz občas skřípe, chvíle cítím rozpaky, když některé postavy (nejvíc žena v červeném kabátu s jedním divným okem) mi připadají jako zbytečně přehnané démonické karikatury v námětu, který chce přitom podtrhovat seriózní reflexi historických událostí. Ale musím říct, že mě spíš pozitivně překvapilo, nakolik Herz zakomponoval své osobní téma koncentračních táborů a následků nacismu i do svého pozdního horroru. Rozhodně mě překvapil i samotný film, jehož béčkový plakát mi zpětně přijde dehonestující. Na film mě absolutně naladila skvělá píseň „Žena se stínadlem“, otevírající film s živým koncertním vystoupením – perfektní úvod... Bavila mě i následná atmosféra ve společnosti často divných lidských existencí v prostředí částečně zchátralého zámku (i kratší lesbická scéna se koná) a mysteriózní linie se starým kulhavým dědou v archivní knihovně. Obzvlášť zapůsobily sépiově laděné retrospektivy, kde taky dojde na jednu šokující explicitní scénu a já hledím v houstnoucí atmosféře na mrazivé rozluzení. Původně jsem se chvíli bránil, ale přes menší výhrady se přikláním k vyššímu hodnocení... Herz to i navzdory již lehce pokulhávající laťce opět dokázal, zarýt se vyvolanými pocity u filmu silně pod kůži (což se tady koná již se zmíněnou ústřední písní).[75%]
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-29)Vtáhla mne Žena ze stínadel a potom již typický Herzův psychomegalomanský guláš všech možných pocitů, hororových a psycho prvků, kde některé fungují a jiné působí až směšně. Příběhová premisa mne nakonec nějaký logický rámec dala a bylo mne umožněno vše pochopit. V rámci českého hororového rybníčku tohle rozhodně žádný mega propadák není.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-04)Když jsem krátce po uvedení vidělT.M.U.poprvé, nemohl jsem se ubránit dojmu, že se z Herze stal na stará kolena spalovač celuloidu. Rozdíl mezi jeho dřívější virtuozitou v libovolném žánru a tímhle béčkovým hororem z pohraničí byl příliš velký.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-12-14)Možná jsem ale tenkrát Herze trochu podcenil.
Příběh o umělci, který se nastěhovává zpátky do rodinného domu, poznamenaném starší i relativně nedávnou minulostí, mi ani po patnácti letech nedává moc smysl. Z výkonu 'rockera' Michala Dlouhého je stále úzko, z mizerných obrazů hlavního hrdiny a gotik rockové hudby skupiny Lili Marlene jemně trapno - tohle tedy Sisters Of Mercy nebo Bauhaus nepotkalo.
O to pozoruhodnější je, že se Herzovi v tom narativním mišmaši daří vyloudit velmi působivou atmosféru. Když si nebudete moc domýšlet, proč se na Schwarzsteinu tohle všechno děje (vyjma nároku žánrové slabomyslnosti), nebudete se ptát, kde se vzal pes, jak jdou nacisté dohromady s druidy, co kdo po kom vlastně chce a necháte se unášet proudem nálady frenetického malování, smažení a smilnění, proloženého občasnou návštěvou sklepa a místní večerky, zažijete slušný výlet za hranice velmi chudé tuzemské žánrové krajiny.
PS Mihne se v tom Maximilian SchellNorimberského procesublahé paměti. A jestli mne oko neklamalo, jedním ze štamgastů vidlácké hospody byl Fedor Gál.
A pak že se na periferii kulturně nežije.
Ono by bývalo bylo lepší tolik netlačit na pilu a nesnažit se sem dostat všechno (sirá vesnice, déšť, tma, špinavý obchůdek s podivnou prodavačkou, sourozenecké pouto, šílená sestra, děsivé dětské tajemství, prosím, ale proč ještě smrtící injekce za války? I když díky tomu je tu písnička O du lieber Augustin, alles ist hin, která se samovolně ozývá ze starého rádia...). Atmosféra by nebyla špatná, herecky mi byl sympatický jen Ivan Franěk, Lenka Krobotová a Zuzana Kronerová. Scéna, kdy za Markem přijedou na party přátelé v čele s nemožným Michalem Dlouhým, je asi nejhorší, co v tomhle filmu je. Škoda...
Zdroj: ČSFD.cz (2024-08-18)Z domácí hororové tvorby to je bezesporu to lepší, pořád to ale patří k těžkému podprůměru. A výjimečně to není proto, že by tam čeští herci, snad kroměRadka Holuba, působili komicky nebo že by filmu chyběla jakákoli atmosféra. Ale proto, že tam věci navzájem nefungují. Příběh nedává moc smysl, dialogy občas působí jak z ochotnického divadla a chybí tomu nějaký koncept, troška duchařiny, troška šílenství, troška vražd, ale nic co by neslo celý film a drželo ho to pokupě.
Zdroj: ČSFD.cz (2023-01-18)