Habermannův mlýn (2010)

Juraj Herz si svůj tvůrčí vrchol tvůrčí dráhy vybral paradoxně na samém počátku, všechny zásadní filmy natočil v první dekádě své kariéry. Poté upadl do rutiny a šedého průměru, ze kterého se nevymanil ani Habermannovým mlýnem. Ten se může pochlubit na české poměry solidní produkcí podepřenou rakouským a německým kapitálem. Koprodukce sice pomáhá výpravnosti, škodí ale jinde. Mark Waschke v hlavní roli je zoufale nevýrazný, roli podnikatele měl dostat o dva řády lepší Roden. Z nepochopitelných důvodů jsou v některých případech role Čechů svěřeny německým hercům a naopak. Postsynchrony film kazí - proč bylo nutné použít dabing (který se navíc nepovedl)?! Scénář je roztěkaný, zbytečně ztrácí tah na branku odbočkami k vedlejším postavám. Pořád by to stačilo na ušmudlané tři hvězdičky, nebýt ahistoričnosti, která z díla prosakuje a jejíž symbolem je třeba postava starosty. Prochází dobou a režimy nijak nezasažen, jako Čech nebo Němec by byl v reálném světě v určitém momentě "odejit". Snímek je tezovitý a v některých momentech historicky nevěrohodný. Celkový dojem: 40%.

8/10. Challenge číslo 12-Round 9-CZ/SK/Polsko-Hráč 7-Gabrina.Tak tohle mě taky nezklamalo. Juraj Herz si u mě po Spalovači mrtvol napravil reputaci a natočil parádní válečné drama, které má pořádnou sílu.   Film nabízí zajímavý pohled do moravského pohraničí v Sudetech na prahu války, kdy přijíždějí Němci a začínají první střety s Čechy. V centru dění stojí Haberman a jeho mlýn, obyčejné místo, které se najednou mění v epicentrum velkých dějin.   Herecké trio Waschke, Roden a Becker se povedlo. Hlavně Becker jako nácek byl parádní šmejd. Hrál ho s takovou přesvědčivostí, že člověku nebylo úplně příjemně ho sledovat a to je přesně to, co od takové role čekám.   Řemeslně je to áčkové. Atmosféra hutná, místy až tísnivá a pěkně napínavá. Je to opět historicky poučné a informativní a ten závěrečný lynč, kdy místní Němci po válce dostávají pořádně na zadek tak to bylo místy dost drsné, intenzivní a chvílemi nepříjemně realistické. Syrová lidská zloba !   Bavilo mě to. Na české poměry skvělá podívaná a taky fakt že i mlýn může být svědkem událostí, které změní osudy celých generací.

Bohužel filmy s válečnou tématikou dávám míň a míň a tak, ač bych se znovu chtěla podívat a zhodnotit Harbmannův mlýn staršíma očima, nezvládám to. Proto tedy nemohu hodnotit detaily z hlediska filmařiny - kdysi mě to vůbec netrápilo :-) Za Harbmannův mlýn jsem hrozně ráda a pro mě vždy bude jedním z nutných snímků, na který by se měli podívat všichni, kteří se aspoň trochu zajímají o historií. Ano, jedná se o kontroverzní snímek, ano August Habrmann je až nereálně pozitivní postava, ale film je primárně o lidech - o lidech, které zformovala válka. Svět nikdy nebyl a nebude černobílý a válka je hrozná věc.

Tak v tomto filmu se opět ukázalo, že Češi nemají, co se páchání zvěrstev a nespravedlností, nic moc co Němcům vyčítat. V zajetí nenávisti, předsudků a domýšlivosti utýrali a zabili chlápka, který se jim po celou dobu okupace snažil pomáhat. Konec třicátých a čtyřicátá léta minulého století byla fakt drsná a nekompromisní.DĚJ:Je rok 1937 a August Habermann je dědic a vlastník místního mlýna, který slouží jako pila a nachází se ve městě Eglau poblíž Šumperka v Sudetech. August je bohatý etnický Němec, který zaměstnává jak Němce, tak Čechy a věří tomu, že oba národy spolu mohou vycházet v míru. Prostě pohodář, a navíc apolitický člověk. August se ožení s Češkou Janou, o které později zjistí, že její otec Silbermann byl žid. Užívají si lásky, sexu, ale nemohou zplodit dítě. Jeho nejlepší přítel Karel Březina je Čech. Starosta města mu vyčítá, že platí Norimberské zákony, což je problém, protože si vzal poloviční židovku, a August mu oponuje, že nikdy nebudou součástí Říše. To se ale šeredně splete, protože přijde Mnichov 1938 a 1. října jsou Sudety odevzdány Říši. A to je pořádný průser. August se na tom snaží najít něco dobrého – nyní jsou součástí hospodářského prostoru celého Německa. Karel jej však varuje, že on a všichni ostatní Češi v Sudetech budou nyní občany druhé kategorie. A to se ukáže jako pravda. Do města brzy dorazí brutální a krutý SS Strumbannführer Kurt Koslowský, který rád týrá místní Čechy. Koslowski šikanuje Augusta a donutí jej prodávat mouku z mlýna do místní nemocnice a lazaretu, ve kterém se léčí zranění němečtí vojáci. August je v šoku z toho, jak si ten esesácký zmrd dovoluje mlátit jeho české zaměstnance a vyčítá mu, že předák jeho mlýna je Čech. August chrání především syna své staré hospodyně Elišky jménem Mašek, který je zapojen do odboje a v lese staví skrýš ze dřeva, ukradeného na pile, ve které schovává zbraně pro partyzány. Kdo je ovšem velmi nadšen z nových poměrů je Augustův mladší bratr Hans. Je rok 1941 a Hans se přes Augustův odpor po absolvování kurzu Hitlerjugend přihlásí do Wehrmachtu. Pak je rok 1943, Němci byli poraženi u Stalingradu a po okolí se šíří letáky, předpovídající porážku Říše. Koslowský to vyšetřuje na mlýně, shání jednotlivé zaměstnance, a pak se ptá účetního Hory, který nic neví, a tak jej ten zasraný nácek odpráskne přímo v jeho kanceláři. Z Hanse se v roce 1944 stane dezertér poté, co jej Jana tajně vyvede z vlaku, mířícího do Říše, zatímco na další koleji stojí vlak plný židovských dětí. Hans se chce vrátit do války, ale August a Jana mu říkají, že „pro toho šílence“ vytrpět dost, na což Hans odpoví, ať takhle o Vůdci nemluví. A pak se to posere. Masek cestuje s Karlem po lesní cestě a potkají dva německé vojáky, a každý z nich jednoho odpráskne. Koslowski se hodlá mstít tím, že nechá popravit 20 náhodně vybraných Čechů. August se jej pokusí uplatit drahými rodinnými šperky, a podaří se mu to stáhnout na 10 Čechů. Koslowski pak vezme Augusta s rodinou s sebou, když esesáci náhodně vybrané Čechy zatýkají a pak je střílejí u řeky. Vidí jej při tom také místní a berou to jako zradu. Koslowski pak pošle přímo u řeky Janu a jejich dceru do koncentračního tábora. Hartel je kolaborantský starosta Eglau a ten řekne Koslowskému, že Janin otec byl Žid. Karel radí Augustovi, aby ze Sudet raději utekl, ale on to odmítá, protože je to jeho domov, kde žila jeho rodina po staletí a on je stejně již duchovně mrtvý, protože věří tomu, že jeho žena a dcera jsou mrtvé. Pak přijde konečně osvobození v květnu 1945 a česká lůza ukáže, jak brutální umí být. Útočí na sudetské Němce, kteří jsou pak čs. Armádou nuceni nastoupit do vlaku směr Německo. Jana s dcerou utečou z koncentračního tábora a sovětští vojáci jim pomohou zpátky domů. Eliška v Augustově vile vyrabuje rodinný trezor a řekne Maškovi, že se nejedná o krádež, protože jeho otcem byl starý Wilhelm Habermann, takže se jedná o právoplatné dědictví. Mašek se pak pomstychtivé české lůze chlubí, že je Habermann a že zdědil mlýn, a tak je davem zlynčován jako Němec. August je přivázán k mlýnskému kolu a při střídavém potápění pod vodu je zabit. Jana a její dcera jsou vyhnány ze Sudet. Při nástupu do vlaku jí dá Karel šperk, který dostala od Augusta v den jejich svatby. No a na konci se dozvíme, že Karel obvinil starostu Hartela z lynčování a zabití Augusta, ale nikdo nebyl za tento čin stíhán.ZHODNOCENÍ:Nejhorší byl začátek filmu a jeho poslední ¼. Paradoxně to byla doba, kdy byla naše země osvobozena od nacismu, ale namísto radosti zavládnula obrovská krutost. Jsou zde také ukázány optimistické časy První republiky, kdy vše na mlýně doslova klapalo a všichni se měli dobře pod svým spravedlivým šéfem Augustem Habermannem. Pak ale dorazil ten zmrd Koslowski, vychcaný, málomluvný, ale zato efektivní tyran, který celou idylu dokonale zničil. Nebýt toho incidentu v lese, tak by to možná dopadlo jinak. Film se nezakládá přímo na historických faktech, jen se jimi volně inspiruje. Bylo to poutavé a zábavné od začátku až do konce, atmosféra zalesněných sudetských kopců a úzkých údolí byla zobrazena velmi věrohodně, a tento magický kraj mám dost rád, i když se v něm událo tolik zla. Navíc tento film dává dost silné poselství o tom, že kolektivní vina napáchá obvykle spoustu škod a ublíží mnoha nevinným lidem. Proto dávám velmi silné 4*.

Je to asi tak historicky přesné, jako já když během ranního močení mířím do toalety. Mlynáře zabil Jiří Pazour (alespoň podle doznání v policejním protokolu) výstřelem z krátké palné zbraně. Žádný takový lynč se nikdy nestal. Navíc mlynářova manželka, pokud by byla židovka, jak film opět nepravdivě uvádí, by za války asi těžko mohla mít za manžela starostu města Bludova (viz tehdejší norimberské zákony atd.) Dále naprosto nechápu, proč z hrdiny a odbojáře kaplana udělali nějakého konfidenta obou stran? To co sakra má být? Jako chápu, že je to film, ale takto obracet dějiny?? Poměrně zpackané a zveličené vyobrazení odsunu Sudetských Němců, který se byť stal, nicméně takovéto hrůzy se však neděly ani v Ústí nad Labem, kde odsun byl skutečně "divoký". Film je to prostě průměrný až podprůměrný nebýt Karla Rodena a některých drastických scén, které přidávají dojmu na autentičnosti. Akorát, že autentičnosti je tam asi tolik co šafránu.