Modrý pták (1976)

Výnimočná rozprávková koprodukcia slobodných Spojených štátov a totalitného Sovietskeho zväzu. Aj keď sa priznám, toho sovietskeho som snáď s výnimkou cirkusu a možno ešte tanečníkov ani nezaznamenal. Potešilo obsadenie troch hollywoodskych grácii - Taylorovej, Fondovej a Gardnerovej, aj keď dve posledne menované sa objavili iba v menších roliach. Elizabeth toto rozprávkové obsadenie nečakane sadlo a či už ako matka dvoch malých detí alebo ako víla vyzerala veľmi veľmi dobre. Výpravný príbeh za hľadaním modrého vtáka bolo celkom fajn, v podstate nenudil, akurát som nie celkom pochopil, k akému účelu mal vtáčik presne slúžiť. Zaujímavá bola scéna v akomsi detskom prednebí, kde sa nenarodené deti pripravovali na život medzi živými a kde padli aj ťažšie témy ako choroby či smrť. Horšie som však rozdýchaval spevácke a tanečné vložky, pre ktoré by bolo lepšie, ak by v rozprávke nevstupovali vôbec.

Poměrně nesnadné téma je zpracováno způsobem, který upřednostňuje režii před drkotavým scénářem a obtížně hajitelným námětem. Kvalitní herecké výkony i určitá exotičnost provedení, které se v některých bodech svým zpracováním vztahuje až ke kinematografii čtyřicátých let, jinak těžkopádné dílo zajímavě ozvláštňují. Taylorová v nezvyklých úlohách obstála víc než čestně. MODRÝ PTÁK podle mého názoru umožňuje náležité ocenění skandinávských pohádek a drsnosti i osobitého humoru, kterým se vyznačují. Pro českého diváka to může být víc než zajímavé srovnání.

Nikdy by mě nenapadlo, že Elizabeth Taylor umí tak dobře rusky. Co si tak děti z téhle pohádky vezmou do života za poučení? Že není dobré věřit kočkám a černochům?! Nepohádkový příběh, který je přes kouzelné artefakty a zkoušky hlavních hrdinů spíše alegorií než opravdovou pohádkou. Když jsem si následně přečetla dílko Maurice Maeterlincka, musím konstatovat, že zfilmované to je výborně, jen je úplně zbytečné, že to je zfilmované. Jako text to funguje líp.

Maeterlinck a jeho filosofie v kostce pro nejmenší. Podařilo se mu do své hry nacpat snad všechna důležitá témata - metafyzika (světlo jako idea dobra prozařující vše a dávající bytí, čas, konečnost bytí a tušení transcedence, stoická víra v osud a předurčení), etika (ctnosti a smrtelné hříchy, potřeba poctivých lidí), gnoseologie (poznání minulé i budoucí, neustálé hledání odpovědí na základní otázky), antropologie (žena ve své mnohosti - Taylor zastává vícero rolí) a já nevím co ještě. Putování dětí připomíná Danteho Božskou komedii. Film není ničím výjimečný, snaží se všechen ten symbolismus učinit co nejvíce transparentním a využívá k tomu spojení amerických star a sovětských medvědů. Osobně mě tato didaktická výchova k metafyzice neoslovuje. Každému věku náleží něco jiného - jsem rád, že jsem v mládí louskal Maye a Foglara, a nesnažil se jako dítě filosofovat.

Z historického a kinematografického hľadiska je to veľmi významné dielo. (viď prvá veta obsahu) Z hľadiska spotrebiteľa ale strašná hlúposť. Zmiešanie Čarodeja z Oz (všetky tie zhovadilé kostýmy) a slovanskej kultúry bola DOSŤ čudná kombinácia. Mám postavy ako „Otec Čas“ , „duša lesov“ veľmi rád, ale tuto mi to pripadalo ako čisté zhovadenie toho celého mýtosu. Možno keby som mal o 15 rokov menej, ale nemám...