Příběh z Filadelfie (1940)

Vskutku parádní záležitost s neskutečně nabušeným castingem, kde každý z našich hrdinů sází do éteru parádní perly a já nevěděl komu z našich tří hrdinů fandit více, takže jsem to vzdal a jen jsem si užíval jejich vzájemné interakce. Gary Grant je zde možná o pověstný chloupek charismatičtější než James Stewart. A to už musí být tedy výkon. 75%

"Well, this is where Cinderella gets off, now you hurry back to the ball before you turn into a pumpkin and six white mice. Goodbye."
-----
"I bring you greetings and Cinderella's slipper, champagne. Champagne is a great leveleler... leveleler. It makes you my equal." "Not quite." "Well, almost my equal."
James Stewart je v téhle komedii nesmírně roztomilý! Obzvlášť jako opilý. Vskutku, hned bych na jeho nabídku k sňatku řekla ano. Tím ovšem nechci říct, že by za ním Cary Grant nějak zaostával. Oba mají s Katharine Hepburn úžasnou chemii a ona sama je opravdu - královna, bohyně. Je to výborná komedie se skvělými a opravdu vtipnými dialogy, která díky svižnému tempu uteče jako nic. Byla napsána Hepburnové přímo na míru a je to znát. Její živelnost a nezkrotnost zde krásně vyniká a proto je pro mne tento film velkou srdcovkou

Příjemná romantická komedie, pěkný scénář, báječná oddechovka.. Trojlístek ve složení Katharine Hepburnová, Cary Grant a James Stewart fantastický, hltala jsem každou jejich výměnu a byla zvědavá, kdo na konec stane u oltáře ve svatebním..  V závěru mě potěšilo, že jsem si tipla správně..Somewhere Over The Rainbow..

Podobné filmy mám rád, většinou se mi trefí do vkusu a já si u nich užiju pohodový večer. Americké romantické komedie z první poloviny dvacátého století mají své kouzlo. První, co z nich vždy cítím, je bezstarostnost. Doba byla těžká, tak co se budeme babrat ve složitostech, tím hlavním je diváka pobavit. Najmeme pokud možno ty největší hvězdy (to se tady opravdu podařilo), napíšeme jim sympatické postavy (to se naopak nepodařilo vůbec), dáme jim do úst pohotové a vtipné dialogy (tady to bylo tak na půl, pohotoví jsou všichni až až, ale vtipní jenom občas) a celé to zabalíme do lehkého a komediálního příběhu (to splněno bylo). Bohužel právěnesympaticképostavybylynejvětšímkamenemúrazu.Všechnybylysebestředné a ostatní vždy jen pohotově dokázaly odpálkovat.Záchvaty upřímnosti (a lepšího vtipu) se dostavily vždy jen s potřebným množstvím alkoholu. Také dialogy mi přišly až moc umělé a někdy zbytečně rychlé. Občas se zkrátka zaměňuje rychlost za inteligenci, což je škoda. Například prozření namyšlené hlavní postavy v podobě Katharine Hepburnové vyznělo jen slabě a do ztracena. Přesto se Příběh z Filadelfie dá označit za lehkou a pohodovou komedii… slabší tři hvězdy. Možná někomu sedne více.(60%)

Rozpustilá a VELMI svižná komedie, která měla zacementovat pozici Katharine Hepburn coby počínající filmové superstar. Ona je tady bezprostřední, ale víc mě bavil neodolatelný ňouma James Stewart, ta jeho roztomilá dikce a řeč těla, jako by se pořád chtěl omlouvat za to, co vlastně dělá a když balí Hepburn, chtěli byste ho pohladit po hlavě jako nejmilejšího bráchu :o) Jediný problém jsem měl (a nejenom tady) s Cary Grantem a jeho jedinou hereckou polohou. Nikdy jsem ho nepovažoval za kdovíjakého herce, ale na ženský fungoval spolehlivě jako magnet vždycky, takže jeho omezený rejstřík ho nemusel trápit.