Violetta (1936)

Greta Garbo byla nádherná Dáma s kaméliemi. Šarmantní, dychtivá a plná života, neuvěřitelně svůdná a v každém kroku s pochopitelnou motivací. A k tomu okouzlující Robert Taylor, se kterým vytvořila ideální pár. Opravdu krásná verze příběhu, která nemá hluchých míst a plně odpovídá mojí představě, jak by to mělo vypadat.

[3,5*]     Historické kostýmové melodrámy ma zvyčajne príliš nebavia a zhýralé večierky smotánky ma vyslovene otravujú. Preto som prvú polovicu filmu sledoval s istou dávkou nevôle. Akonáhle ale dej opustil luxusné salóny a preniesol sa do až gýčovo idylicky zobrazeného vidieku, film ma začal vážne zaujímať. Vtedy sa zápletka konečne začala rozvíjať a herci sa mohli naplno prejaviť (hlavne Greta Garbo, ale výborne jej sekundoval aj Robert Taylor). Panuje inak značný neporiadok v pomenovaní hlavnej postavy aj celého filmu. Akoby nestačilo, že sa hlavná postava volá Marguerite a má aj pseudonym Camille. Pochopil by som ešte ako tak názov "Dáma s kaméliemi" (románová predloha), ale prečo preboha Violetta? To je snáď meno postavy Verdiho opery. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Drama archetypální síly s výraznou milostnou, společenskou i sociální rovinou schované přehluboko pod Gretinými zářivými úsměvy, dráždivým severským přízvukem a hereckým projevem uvolněným tak, až se z té uvolněnosti stává trochu macha (vKrálovně Kristýněmi připadala o poznání bezprostřednější), pod kodexovou krotkostí a načančanou rádoby francouzskou atmosférou, pod svižnými, místy i vtipnými, leč zhusta duchapráznými dialogy. Němé zpracování téže předlohy z roku 1921, které jsem objevil v bonusech na DVD, pro mě upřímně řečeno mělo větší kouzlo.

Vím, že plným počtem hvězd trochu přestřelím, ale nemůžu jinak. Ten příběh je tak krásně a dojemně zpracován, že jsem dlouho neviděla lepší romantický film. Není to ani příliš přehnané, žádný zbytečný patos. Greta Garbo je nádherná a Robert Taylor jakbysmet. I kostýmy, i exteriéry, všechno tak velkolepé. Měla jsem z 80 let starého filmu strach, ale opak je pravdou. Doporučuji všem, kdo se chtějí chvíli vznášet v oblacích.

Další zfilmovaná literární klasika se kterou mám stejný problém jako s jinými z té doby. Je to hezky natočená, celkem slušně zahraná načinčaná kostýmní limonáda, u které se většinu času nudím. Nepřečíst si na wikipedii o čem je vlastně Dumasův román, vůbec bych nepochopil proč hrdinka opouští lásku svého života, resp. proč to po ní chce její otec. Taky bych nepobral co je na její minulosti špatného a co ji vlastně je. Zkrátka, pěkný film pro někoho jiného, než jsem já.