Medvědí svatba (1925)

Uváděcí text NFA (Ponrepo): Režijní debut ruského herce Konstantina Eggerta. Prolog filmu ještě natočil zkušený Vladimir Gardin spolu s Ejzenštejnovým kameramanem Eduardem Tisse, na jejich práci pak navázali Eggert s kameramanem Pjotrem Jermolovem. Téma snímku, který vznikl podle divadelní hry Anatolije Lunačarského, je na sovětskou kinematografii poloviny dvacátých let neobvyklé. V Litvě první poloviny 19. století se odehrává mysteriózní příběh rodinné kletby význačného hraběcího rodu... V hloubi litevských lesů se nachází zapovězené místo – propast. Úzká vlčí stezka vede houštinou k prastarým troskám. Tady kdysi dávno, jako jedovatý hřib nad divokou krajinou, jako strašné jestřábí hnízdo, čněl zámek... Přijďte se příjemně bát. // Text výše lákal na fakt hustou temně fantazijní výpravu a ač film na svou dobu je určitě slušný, tak jsem rozhodně nedostal to, co jsem čekal. Ta divoká krajina působila dost chabě a třeba stará cikánka byla dost divná postava. Podobně divných a až skoro překážejících postav tam bylo více. * kino Ponrepo s klavírním doprovodem

Žáner horor nie je v socialistickej kinematografii akurát žiadaný, ale sovietskym filmárom sa podarilo vytvoriť dielo, ktoré sa cinefilom oplatí vidieť. Film vyniká predovšetkým divokým strihom, ktorý dominuje nad ostatnými prvkami. Štvrtá recenzia.

Ten večer jsem zhlédnul dva sovětské horory z němé éry. Zatímco uPlesajícího satana (1917)jsem se víceméně nudil a na závěr dal s notně přimhouřenýma očima dvě hvězdy, tenhle film mě pohltil. (Těch deset let filmového vývoje tu je prostě sakra vidět.) Medvědí svatba splňuje všechno, co jsem si od ní sliboval: má námět příjemně zavánějící béčkem, strhující režii i temnou atmosféru. Navíc potěší kratší stopáž.(04.10.2013)

Prolog filmu natočil režisér Vladimir Gardin s kameramanem Tissem, zbytek je práce režiséra Eggerta a kameramana Petra Jermolova.(28.11.2025)