Les Copains (1964)

Hodne svojrazne. Nie zeby mi svojraznost vadila, len ... pan Cernyet, ale i dalsi herci /Mondy, Rich, Lonsdale/ mali na konte podstatne kvalitnejsie filmy. Bol som rad, ked sa to skoncilo : 52 %

Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem těm sedmi kumpánům přišla na chuť. Úvodní piatika mě vůbec nebavila, později ale začali být kamarádi čím dál tím vynalézavější ve vymýšlení originálních ptákovin a některé z nich jsem si dost užila.

Častá spolupráce s Robertem a Noiretovými kolegy Mondym, Richem či přítelem Rochefortem... Banda kumpánů to tedy byla. :-)

Yves Robert asi rád točil tyhle rebelsko-buřičské, až lehce anarchistické komedie. Tady opravdu nejde o nic víc, než slibuje anotace - sedm buřičských přátel jde v době volných dnů tropit žerty na území tří mocných institucí. Tak se tu prostě tropí žerty a pak už záleží na každém divákovi, jak moc ho baví, jak moc souzní s jejich názory a jak moc mu to stačí. A já asi čekal něco víc, když celý film začne tolika řemeslně kreativními a působivými nápady a přitom pokračuje spíš jen svým humorem. Přitom ano, pár vydařenějších a vtipnějších scén by se našlo (nejvíc mě asi bavila jejich akce vůči politikům na inauguraci sochy), ale jak jsem se zpočátku dostal do hravé nálady, přišlo po cca 30 minutách určité vystřízlivění, kdy mi Les copains stále více zapadlo do dojmů zaměnitelnosti, ačkoli to zaměnitelné výstavbou rozhodně není, ale prostě mi to zobyčejnělo. Nejvíc by tomu pomohla nějaká pevnější dějová linie, protože tady o víc než tropení žertů nejde a myslím, že nikomu z party ani nehrozí nějaký problém, takže to ani nemá kam gradovat a hlavní roli tak přebírá zvolený humor. Ten mi sedl jak kdy a nejvíc mu pomáhal vizuál (ve chvílích, kdy byl v hlavní roli ten), nicméně i přes všechny zmíněné klady to na vyšší hodnocení nevidím. Silné 3*(18.11.2024)

Rozvernou ústřední písničku jsem měl již naposlouchanou dříve a je fakt skvělá. Bohužel samostatný film o sedmi kámoších, z nichž každý by určitě mohl vyzkoušet kandidaturu na nejsvéráznějšího týpka planety mě až tolik nezaujal. Je tady opravdě hodně invence a samostatných nápadů (animace na mapě, úvodní představovačka postav, jízda na kole z pohledu cyklisty, film na plátně pozpátku apod.), takřka v duchu Nové vlny, které se musí ocenit, ale i tak mi ve filmu něco chybělo a nedokážu přesně popsat, co. I přes velké množství nápadů jsem postrádal nějákou ucelenější dějovou línii, postavy mě občas moc nebavily a některé jejich dialogy mi přišly skoro jako takové planné plkaní.  Místy mi přišlo, že i ty různé úmělecké nápady jsou jen tak pro nic. Ale když konečně došlo na tři REALIZOVANÉ žeríky, musel jsem si říct, že to hoši pěkně vymysleli. A konečně, hrání Mozarta na pozádí probouzejícho se města, buřící kazaní Phillipa Noireta i oživlá socha byly pěkné motivy. Určitě to bylo dobré pro zajimavost zhlédnout a některé fajnšmekry to třeba zaujme více. Já se ale jednoznačně přikláním k následující komedii režiséra Roberta s Noiretem Šťastný Alexandr.(30.01.2021)