Život plný malérů (1972)

Výborná komedie, co filmový záběr, to pokus o nějaký vtip. Ten humor tak trochu připomíná komedie typu Žhavé výstřely nebo Mr. Beana. Tento film údajně proslavil Pierra Richarda a udělal z něj hvězdného komika. V tomto filmu hraje Alfreda, a ten je rozený smolař (na jeho smolách je postavený celý humor fillmu). Na začátku filmu se pokusí spáchat sebevraždu, ale ta mu kvůli jeho vrozené smůle nevyjde, a díky tomu potká Agátu (Anny Duperey) a druhá půlka filmu se odehrává v nějaké televizní soutěži (něco jako Pevnost Boyard), kde dva týmy soutěží v různých úkolech. Samozřejmě je to plné gagů od začátku až do konce.

PoRoztržitomje Život plný malérov ďalším režisérskym počinom Pierra Richarda. Je vidieť, že na sebe pracoval a tak je priebeh filmu uhladenejší a kvalitnejší. Aj hereckých výkonoch vidieť zlepšenie aj keď sa nepohybujeme v žiadnych hereckých výšinách. Scenár tvorí klasický príbeh smoliara, ktorý nakoniec končí šťastne. Na gagoch cítiť vek ale sú svojím spôsobom milé. 70%

Klasika Pierra Richarda, smolař, který má smůlu. Dokud se to pohybovalo v tomto smyslu, tak to byla paráda a dal bych určitě čtyři hvězdy, ale ten konec to naprosto zabil. Když ti smolaři a nešikové najednou nasadili slušivé kloboučky začali dělat show a bez větší námahy vyhrávali jen tím, že nastoupili, tak to naprosto ztratilo šmrnc.

Přiznám bez mučení, že tuhle richardovku jsem dosud neznal, a to se počítám mezi fandy. Nějak nechápu, jak mi mohla uniknout. Je tam všechno, co udělalo Pierre Richarda tak populárním ... ztřeštěnost, smůla, láska a hlavně kýble humoru. První půlhodina je až geniálně vytuněná, každý detail zapadá do finálního gagu, který se kontinuálně překlopí do dalšího. Pierre Richard tento film napsal i režíroval a je to sakra vidět. A perfektní hudba od Vladimíra Cosmy je jen třešinkou na již dokonalém dortu. Řadím mezi francouzskou komediální špičku sedmdesátých let.

Co mě hned ze startu rozhodilo bylo, že Pierra daboval místo zažitého Petra Olivy Eduard Cupák. Rozhodně zajímavé zpestření. Film jako celek je spíš ukázkou hromady skečů a gagů s jednoduchým příběhem, kolem kterého jsou však některé vtípky na hranici absurdity a lacinosti. Od druhé půle už převládá víceméně nuda. Každopádně obsazení je nadupané, plné výborných francouzských herců té doby a s okouzlující kráskou Anny Duperey.