Herci (2000)

Sakra, přinese už tady konečně někdo tomu Mariellovi šálek horké vody...? Tímhle počinem mě Bertrand Blier jako režisér úplně dostal. V této velice vtipné a místy i dojemně sehrané poctě slavným hercům francouzského filmu účinkuje tolik známých tváří, většina z nich se navíc s krásnou chutí pouští do sebeparodie a ačkoliv tu někteří legendární francouzší herci v roce 2000 pořád žijící a aktivní, kteří by si rovněž zasloužili účast v tomto filmu, chybí (nicméně mě alespoň těší, že když už z nějakého důvodu se zde neobjevil Philippe Noiret, nabídl mu na oplátku Blier hlavní roli záhy na to ve svém nasledujícím filmu), s těmi, co Blier měl k dispozici, stvořil, rozehrál a natočil opravdu jedinečný film, který ještě po většinu času funguje i jako zdařilá a slušně promyšlená absurdní komedie plná zábavných dialogů a situací s výborným vyvrcholením. Úplně nejvíc mě tu bavili pánové Marielle, Yanne a Serrault, ale potěšili i mnozí další a to včetně několika těch, které v oblibě moc nemám (noo, když to napíšu cynicky: protože tu jednoduše dostali od Bliera slušně na frak). Jen chudák Galabru si takový drsný konec po tak krátkém štěku nezasloužil. Po většinu času jsem zamýšlel spíše udělit 4 hvězdičky, ale poslední půlhodina se Serraultem a Belmondem v jakémsi absurdně stylizovaném válečném thrilleru, zasazeném zčásti do děsivých modročerných prostorů, mě slušně rozsekala... dojímavý závěr s panem režisérem v akci, který završil věnování celého snímku svému tátovi, rovněž úžasnému herci Blierovi staršímu, mě o plném hodnocení jenom přesvědčil. Pro skalní příznivce francouzské kinematografie je tenhle film naprostá povinost a jsem rád, že jsem ho viděl v době, kdy díky spoustě viděných filmů s danými herci dokážu spoustu zdejších narážek ocenit... a současně se i těším, že třeba za pár let vHercíchv tomto směru objevím toho i víc.[90%]

Zkušený režisér Blier shromáždil před kamerou nevídané množství francouzských hvězd, aby jejich prostřednictvím vyprávěl - s notnou dávkou absurdity - o nich samotných. Jejich vzájemnému potkávání se tu však nedostává většího opodstatnění a film se rozpadá do více či méně vtipných epizodek z fiktivního soukromí slavných. 40 % (Ci 03/2008)

Příjemná absurdní komedie, která dokáže pobavit (někdy jen pousmáním, ale několikrát i nahlas), je celkem dobře promyšlená, co se různých scének týče a má dost originální námět. Slavných francouzských herců se tu vystřídá opravdu mnoho a protože se bůhvíjak o francouzskou kinematografii nezajímám (ačkoli francouzských filmů jsem neviděl zrovna málo...), poznal jsem jich tu zhruba jenom třetinu, ale odhaduji, že fanoušek si to užije o dost víc. I tak jsou tu ale dva zásadní problémy - 1. zbytečně pomalé tempo. kvůli kterému jsem se místy nudil, 2. ten fakt, že to nemá žádný ucelený příběh, ale jen pár mikropříběhů. Přičemž by se sem nějaký šílený děj naprosto hodil a o něco to oživil, jako třeba ve Studeném bufetu. Ten se mi líbil o něco víc, nicméně i Herci mají něco do sebe. Slabé 4*

Tak dobře, kdo čeká komedii ve které se mihne většina francouzských hereckých osobností, utřete slinu. Není to totiž tak docela pravda. Nesledujeme dějovou linku vtipného příběhu, ale spíš navzájem se prolínající repliky, do kterých vchází a pak je zase opouští herci, kteří hrají sebe. Jsou stavěni do situací, které v kontextu s jejich životem, nebo tím jak jsou veřejností vnímáni, působí občas vtipně a absurdně a občas jízlivě. I bez větší znalosti většiny z nich vám dojde, že se často pouští do osobních zpovědí. Někdy jde o nadsázku, jindy o velmi intimní myšlenky. Herecké prostředí i herce znám vcelku dobře, takže mě ohromuje práce Bliera, který takový projekt zrealizoval. A co je tedy pointou této přehlídky hereckého mistrovství? Skládá se tady pocta především starší generaci herců, ale i těm, kteří už tady nejsou. A z posledního záběru je patrné, že je to i jakýsi vzkaz Bliera svému otci. Není to tedy komedie k popukání, ale spíše nostalgická zdravice francouzským hercům a jejich věrným divákům. Kdyby se v Hercích objevil i Pierre Richard a Jean Reno, asi bych hodnotil i líp...prostě proto, že by byl výčet legend téměř kompletní.

Milujem francúzsku kinematografiu, ale natočiť film, ktorý sa takmer celý točí okolo skleničky horké vody, to nemôžu zachrániť ani všetky francúzske herecké hviezdy. Také blbé a nezmyselné dialógy som už dávno nevidel. To mohli radšej skrytou kamerou natáčať hercov v zákulisí natáčaní a aj bez scenára by to bolo zaujímavejšie a vtipnejšie ako toto. Ľutujem tých vyslúžilých hercov, že v tomto museli hrať, ale nájom treba platiť...