Mary Poppins (1964)

Chceme chůvu, která si s námi bude hrát a bude s ní legrace, to ale za mě plní Mary Poppins jen částečně. Hry jsou opravdu fajn - od úklidu až po výlety do fantasie - kombinace tanců a animace je na svoje období prima. Ale co se týče legrace, tak té moc není. Trochu zvednou úroveň kominíci, ale ani oni to nakonec u mě nevytáhnou výše, než je takový lepší průměr.

"Onsecondthoughts,Ibelieveatrialperiodwouldbewise.Hmm.I'llgiveyouoneweek."Nadčasový klasický detský muzikál zaradený v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Toto nápadité, hravé a "supercalifragilisticexpialidocious" dielo vskutku nestráca zo svojho rozprávkového čara ani po šiestich dekádach. Veľkú zásluhu na tom má kúzelná Julie Andrews (samotná Mary Poppins), ale predovšetkým aj podmanivá hudba od súrodeneckého dua "Sherman Brothers" (Richard M. a Robert B.). Tým najlepším z hudobnej zložky sú piesne "Chim-Chim-Cheree", "A Spoonful of Sugar", "Jolly Holiday" a "Feed the Birds (Tuppence a Bag)". Z hercov tu mám menší problém s Dickom Van Dykeom (Bert), ktorý dosť prehráva na spôsob Gena Kellyho a ešte k tomu sa tak silene snaží o britský prízvuk, až to vyznieva smiešne (doteraz som film vždy videl iba s dabingom, ale pri tomto prvom pozretí s originálnym znením mi to doslova udrelo do uší). Príbeh hrajúci hlavne na rodinnú nôtu je o dvoch deťoch, ktorým sa zo strany rodičov nedostáva patričnej pozornosti, keďže matka je večne zaneprázdnená ako aktivistka za ženské práva a otec je zase dôležitý finančník, silne zahľadený do seba   ("Sometimes the person we love, through no fault of his own, can't see past the end of his nose.").   Celkom ma pobavila tá satirická narážka na finančný (bankový) systém. Ten je tu reprezentovaný starými "nemŕtvými", ktorí svoju obeť obalamutia sladkými rečičkami, aby z nej vycicali aj poslednú pencu."JustasIthought. 'Extremelystubbornandsuspicious.'" ... "AsIexpected. 'MaryPoppins.Practicallyperfectineveryway.'"

Příjemná a kouzelná podívaná, plná chytlavých písniček a poutavých tanečních choreografií. Mary Poppins je pro mě všeobecně známá fikční postava, teprve nyní jsem se ale přímo dostal ve filmovém provedení k této čarovné chůvě s ikonickým deštníkem v ruce. A bylo to velmi milé setkání. Podobně jako děti Banksovi, Jane a Michael, kteří si vysní svou ideální chůvu na své hlídaní a poté jen nevěřícně zírají, co všechno dokáže, jsem i já s velkým zájmem sledoval její magické kousky. Především její rychlé a snadné uklízení v dětském pokoji zobrazené v úvodu snímku po jejím vstupu do domu či přenesení do obrazu namalovaném na zemi, by se určitě někdy hodily. Vůbec samotné propojení hlavních postav do animovaného prostředí vypadá velice dobře a vlastně přirozeně. Na to, že mě snímek tak zaujal, má velkou zásluhou představitelka ústřední role Julie Andrews, která se mi začíná líbit čím dál více. Po filmu Za zvuků hudby, je to další výtečný výkon, za který byla právem oceněna Oscarem. Na druhou stranu, je poznat, že film byl orientovaný spíše na dětské či rodinné publikum. Ani to mě však neodradilo, abych si vychutnal tento báječný, hudební a rovněž komediální snímek.

Rozjuchaný superkalifragilistikexpialidózny americký muzikál, ktorý má rozprávkové čaro a spracovanie je skutočne kúzelné. Príbeh detí a pohľad na svet plný zázrakov ich očami s úžasom a humorom, ktorý vtipne zobrazuje stret detského a dospelého sveta. Úroveň trikov je na svoju dobu prekvapivá. V tomto smere Walt Disney odviedol veľmi dobrú prácu, ktorú zrejme prekonal až králik Roger o 20 rokov neskôr.

Před tímto filmem jsem se podíval na excelentníZachraňte pana Banksea to byl krok správným směrem. Díky tomu jsem si dokázal Marry Poppins užít i přes její očividnou zastaralost, naivitu i samotné zaměření, které jí určuje zaměření na dětské publikum ke kterému se, bohužel, už nějakou dobu neřadím. Takhle můžu s klidným svědomím udělit čtyři hvězdy i když do plného hodnocení už mě film přesvědčit nedokáže. Jsem nahlodaný k přečtení knižní předlohy pro získání úplného obrázku tohoto příběhu, který ovlivnil celé generace. Nejlepším způsobem, jak si užít starší filmy, je podle mně lehké studium doby ve které vyšly, prozkoumání předlohy a naladění se na tu správnou notu. Jen tak můžu překonat nezanedbatelný dobový a věkový rozdíl a užít si snímek tak, jak si zaslouží. Jinak je lepší se na taková díla nedívat vůbec. Malý postřeh - podobnost hereckých persón paní Winifred (Glynis Johns) a Berta (Dick Van Dyke) s Jiřinou Bohdalovou a Jiřím Suchým je fascinující.4/5