Alexandre le bienheureux (1967)

Philippe Noiret v roli Alexandra, farmáře žijícího pod nadvládou své autoritářské ženy, který po její tragické smrti nalezne nečekanou svobodu, kterou si začne naplno užívat s vervou sobě vlastní. Ústřední téma námětu se tak točí kolem práva na svobodný život, které kontrastuje s důrazem společnosti na tvrdou práci. Volnost a nicnedělání pochopitelně v malém francouzském městečku vyvolá společenské otřesy, kde je Alexandrova nově nabytá svoboda považována za naprosto skandální. Děj tak zkoumá i dynamiku vztahů. Ačkoli se to v průběhu děje nemusí zdát, zejména mezi muži a ženami. To se mimochodem nejvíce projeví v samotném závěru příběhu. S příměsí nějaké té poetiky se jedná o poměrně srdečnou komedii s momenty, jak se říká, nekontrolovatelného veselí a ryze francouzského humoru, který po divácké stránce také zanechá trvalý dojem. Takže lehký humor, okouzlující příběh a výkon Philippa Noireta. Ačkoli se jedná pouze o jemnou kritiku společenských norem týkajících se práce, někomu může celý koncept připadat také jako typicky mužská oslava jednoduššího života, nebo jinak řečeno, jako filmová chvála mužské lenosti. A nakonec, proč ne? Dle úvodních scén má přece každý jen jedny nervy. Za zmínku stojí i to, že poprvé se ve filmu výrazněji objevil začínající Pierre Richard, který svými ještě lehčími výstupy již naznačil, kam se bude jeho herecká kariéra následně ubírat.t.

Blahoslavený Alexanderje vo veľa ohľadoch mimoriadne kvalitným, filmovým dielom, a to zjavne po všetkýchnadštandardných stránkach, aké si snáď (ne)dokážeme ani sami predstaviť, a to menovite v prvom rade od hereckej, ďalej cez obsahovú, estetickú a strihovú, až vari konečne i po scénografickú, kostýmovú, hudobnú, a k tomu i akustickú, skrátka, čo sa týka tohto mnohovrstvového, autorovho počinu, tak zväčša prevládala totálne absolútna spokojnosť, až tomu miestami normálne ani plne nerozumiem, čo všetko sa v tomto vydarenom počine vskutku skrývalo...? ...V podstate ale čo by to vlastne bolo bez priamej účasti tejto titulnej postavy - ťažko pracujúceho farmáraAlexandra Gartempeav priam majstrovskom stvárnení Philippeom Noiretom, ktorého excelentný, herecký prejav, je minimálne v takých 75-80% , hlavným strojcom celkovej fascinácie filmom, ako takým, ktorý doslova celý na ňom stojí, a zároveň i (s)padá, alebo proste celá filmová atmosféra, je výhradne postavená na protagonistovom, momentálnom, psychickom rozpoložení, podľa čoho sa následne správajú i ostatné, vedľajšie postavy, a to ani nehovoriac, čo ešte nastane so samotným príchodom „najlepšieho priateľa človeka”(tak práve odvtedy som si začínal túto jazdu i neuveriteľne užívať), čo už totižto uvidíte v úvodných titulkoch, podfarbených zvukomalebnou piesňou v podaní francúzskej speváčky Isabelly Aubretovej, čím som sa fantastickým spôsobom naladil na nadchádzajúce dianie, plné nepredvídateľných situácií. • Nech sa páči, stačí iba „lusknúť prstami”, a tým sa zrazu hneď ocitnete v úžasnom prostredí, plnom dokorán otvorených, úprimných ľudí. • V jednom momente, čo sa týka hlavného hrdinu, som si ihneď spomenul na jednu, legendárnu scénu s mojim obľúbeným hercom/komikom, alias Busterom Keatonom, čím mu režisér Yves Robert, vzdával akúsi poctu. V tomto prípade sa to začínalo v presnom čase o 50. minúte a 46. sekunde, samozrejme v trochu miernejšom vydaní. PS: Prvá významná úloha pre začínajúceho Pierreho Richarda, ktorý ňou na seba výrazne upozornil.

Tento snímek má několik nepřehlédnutelných předností, tou první je výtečný Philippe Noiret, jeho postava si diváka získá okamžitě, stačilo první lusknutí prstů jeho tyranské manželky a už mě měl.. Druhou předností je omamná vizuální stránka, příjemná kamera v krásné přírodě působí místy až kouzelným dojmem.. Pochválit bych ještě chtěla neotřelý příběh s moc pěkným koncem a půvabnou hudbu Vladimira Cosmy, tedy u mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. Poděkování kolegovi Willy Kufalt za titulky..

Co je vlastně cílem života? Makat celou dobu jako kretén, hromadit peníze a hnát se za něčím co nám v rakvi bude stejně houby platné? Anebo chodit na ryby, odpočívat, hrát kulečník, dobře jíst a spát? Alexandr si zkusil obijí a to užívání života je pro něj nakonec tou vyvolenou cestou. Ale jeho spoluobčanům žijícím v obci se to nelíbí. Podlamuje to morálku a kult dřiny a odříkání dostává povážlivé trhliny. Občané se spojí a snaží se Alexandra dostat znovu do zápřahu, aby si sami nepřipadali jako blbci co jen makaj. Agatha je krásná a schopná dívka, která ví co chce a tak Alexandra chytí do svých sítí. Svoboda je ale nade vše. Je to pohodový film, který v divákovi zanechá fajn pocit a taky trochu pochybnost. Zahodit flintu do žita a Carpe Diem!!! 75%

Zábavný, pohodový film s inteligentní nadsázkou a příjemným Noiretem.