Kantor Ideál (1932)

Jako kantor seniorského věku, znám a miluji všechny filmy ze školského prostředí. Proto mne překvapilo, že jsem tento film ještě nikdy neviděl. Ne že by mně to v životě nějak chybělo, ale dnes při jeho repríze na ČT 1 mne padl do té povodňové nálady nárámně. Děj slaboučky, ale ne zas tak moc. Vtipné scénky a dobré herecké výkony. Vystihuje skvěle ovzduší tehdejší střdní dívčí školy. A dostalo mně, že byl natáčen v mé budově (spíše před ní) bývalé střední škole JKT v Hradci Králové. To mne velice potěšilo a překvapilo. Díky televize, za tuto reprézu.

Anny Ondráková byla ve své době opravdu kočka a nejde věřit tomu, že tu přidrzlou septimánku hrála ve svých třiceti letech. S Karlem Lamačem si výborně notují, jeho zmatený profesor mě hodně bavil. Ostatní postavy moc prostoru nedostaly a jediný, kdo mě mimo výše zmíněné dvojice zaujal, byl Brňák Valentin Šindler.

Lumpárny mládenců ve snímku „Škola života“ (1938) sice ještě byly v nedohlednu, avšak mohli se diváci v kinech už v roce 1932 pokochat filmem ze školního prostředí, a to nad roztržitým profesorem a poněkud divokou septimánkou. A pobavilo víc, než by kdo tušil. Martin Frič si toho vědom byl, a tak nebylo divu, že se později ke školnímu prostředí, právě k výše zmíněným mladíkům, vrátil. Skutečnost, jak tento příběh skončí, je však již z hlediska současné morálky, pravidel a zákonů plně odsouzeníhodná, ale proč si kazit radost mravokárci, že? Vtipných momentů je obsaženo více než dost a zápletka je ve své jednoduchosti, a snad i skromnosti, také docela dobře napsaná. Karel Lamač a Anny Ondráková se svých rolí zhostili na výbornou a podali působivé a nezapomenutelné výkony. Film má stále co říct svou zábavností, která i z filmového historického hlediska nestárne.

Osobně si nemyslím, že Lamač neuměl hrát, mám naopak pocit, že hrál přesně to, co po něm Mac Frič chtěl. Na Anny jsou sice vidět manýry z němé éry, ale možná právě proto zahrála ve třiceti diblíka ze septimy. A  Darja Hajská jako třídní žalobníček se od těch jejích pozdějších domovnic moc neliší, už tady vypadá tak trochu jako bába. Za mě fajn naivní komedie.

Zajímavý kousek české filmové historie. Ve své době to musela být divácky úspěšná komedie a ani zub času nedokázal z tohoto snímku ohlodat všechno jeho kouzlo, i když ta pachuť Červené knihovny dnes už přece jenom trochu ruší. Exceluje zde Anny Ondráková, kráska s andělskou tvářičkou a hlasem jak píšťalka. Je poznat, že zvukový film byl v té době ještě novinkou, neboť Ondráková používá výraznou gestikulaci a mimiku, jež byla v němém filmu nutností, aby divák pochopil děj, kdežto ve zvukovém filmu se staly takové herecké projevy nadbytečnými. Ale stejně jí to sluší.