Hrom do toho! (1965)

"Tělo chátrá, ale duše se cítí obludně mladá"  Belmondo jednou o Gabinovi řekl, že nevidí rozdíl mezi Gabinem před kamerou a za ní. Ne, že bych si snad troufal tvrdit, že jsem Jeana znal, ale tohle je další z filmů, který mi zapadá do mé idelizované představy o něm.
1965, rok po megaúspěchu Angeliky, se v tomto filmu stal Joffrey pasákem Angeliky, což už je samo o sobě bizarní kombinace, a Gabin, věčně vínem opojen, se slušnou kadencí životním mouder a úvah. K tomu připočteme francouzský venkov, občasnou návštěvu městské putyky (co by to byl za film s Gabinem, kdyby v lokále nerozbil nějakou láhev), a téměř až pohádkový konec. Místy dramatické, ve výsledku hřejivé.

•Stultorum infinitus est numerus(Počet hlupákov je nekonečný). To, čo mimochodom vyhlásil i samotný izraelský kráľ Šalamún, povedzme ešte pred tisíckami rokov, tak to isté si zároveň myslí aj istý, starší chlapík menomLéandre Brassac, a to zhruba niekedy v druhej polovici 20. storočia, pričom recenzent je taktiež toho istého názoru, že i v súčasnom 21. storočí, množstvo všelijakých trpákov, nielenže vonkoncom nekleslo, skôr práve naopak, mimoriadne stúplo a narástlo až konkrétne toľkokrát, koľkokrát ich snáď nebolo ani za celé, predchádzajúce obdobia...?  • V prvom rade by sa mal tiež nad sebou trochu viac zamyslieť aj tento protagonista, ktorý síce má i niekoľko dobrých vlastností, a to predovšetkým to, že si vôbec zobral pod svoje ochranné krídla, zrovna toto poranené, či trebárs ma napadá o tom povedať, že je i pomerne dosť zlomeným vtáčaťom, čo sa akurát nemusí plne pozdávať práve tomu, komu táto krásna holubička vyletela priamo z hniezdočka lásky. • Samozrejme, že rovnako prevažuje i negatívna stránka tohto charakteru, ktorú momentálne teraz na tomto mieste určite rozoberať nebudem, keďže na to musí prísť divák najskôr úplne sám, čiže počas sledovania jednoznačne zistí to, akú celkovú povahu, vlastne, hlavná postava, má, čo v konečnom dôsledku nemusí byť ani tým najhorším zistením... Skrátka, ako sa to vezme? • Pôvabnú francúzsku herečku, Michèle Mercierovú, mám väčšinou zafixovanú, ako len klasickúAngeliku, kedy si dokonca svoju prirodzenú, čiernu hrivu, nechala odfarbiť, a asi aj kvôli tomu som sa v tomto prípade akosi nevedel na ňu poriadne vynadívať, pretože ma oslnila nielen svojim hereckým výkonom a celkovou postavou, ale súčasne ma k tomu i príjemne prekvapila, lebo by som to zrejme na jej adresu asi nikdy predtým nepovedal, že disponuje až presne takýmto neuveriteľným talentom, no v podstate je to čisto iba mojou vlastnou chybou, že som mal o nej doteraz mylnú predstavu, ktorá našťastie nekorešpondovala s tou reálnou, za čo pravdepodobne môže i určité zaškatuľkovanie... • Akonáhle naznačím, že dorazil iJoffrey de Peyrac, tak všetci fanúšikovia, vrátane všetkých fanúšičiek tejto romantickej série, vari automaticky zbystria pozornosť, ale dopredu ich musím predsa varovať, že Robert Hossein, nebude mať v tomto filme toľko priestoru, koľko by bolo možno potrebné, aby predviedol svoje ukážkové "majstrovstvo", ale i napriek tomu si vskutku obstojne poradil s tým málom, čo mal k dispozícii. • A veru zase Jean Gabin ani nemohol inak, a to len takto, ako mu to proste ide najlepšie.Rola ušitá na mieru, aké musel mať práve veľmi rád, a opäť nasledujúca "gabinovka", pri ktorej som sa cítil, ako ryba vo vode, ktorá ešte len objavuje, v akom rozsiahlom rybníku sa v skutočnosti nachádza, keď si náramným spôsobom pláva a pláva...

„Kytky možná vídáte denně, ale jejich krásu nevnímáte.“Taky jsem měl spočátku dojem, že tato stařičká černobílá podívaná z filmových hlubin 60. let nepřinese žádný zázrak. Zadíval-li jsem se-li lépe, i ta krása obyčejnosti mne dokázala brzy pohltit a najednou jsem jí taky vnímal. Jean Gabin si po třech letech od snímkuOpice v ziměopět střihl postavu notorického alkoholika, jehož nevyléčitelná závislost se již stala téměř neoddělitelnou součástí života (či možná již jen přežívání). Ač se zdá jeho postava na první pohled tragická, z Gabina zde sálá naopak docela pozitivní energie. Když sám s ironní sobě vlastní poznamenává„funguji jako auto – když zajedu do města, musím natankovat“a trousí mezi svými kumpány spoustu dalších hlášek, ta vnitřní vyrovnanost dává hlavní postavě přímo tragikomický rozměr. Pěkný protipól vytváří Michèle Mercier jako dívka z ulice, jež nečekaně vstoupí do života stárnoucího bonvivána... stane se novou milenkou? Nebo vhodnou náhradou namísto nikdy nenarozené dcery? Podaří se alespoň jednomu z této dvojice začít žít nový život...? Lehce nadprůměrné rodinné drámo krásně dotváří, vedle přítomného komediálního nadhledu, také poetická hudba a ojedinělé venkovské prostředí před zámečkem ve společnosti psů a koní. Milý kousek.75%

Méně zajímavé, než herecké obsazení napovídá.1) 61letý Jean Gabin (veterinář), 26letá Michèle Mercierová (prostitutka) a 38letý Robert Hossein (pasák) jednotlivě ani v souhrnu nic zvláštního nepředvedou. Totéž se týká scénáře a režie._____

2) Výstižný koment: pakobylka**** (příběh se sveřepě prokousává dějem...to jsem se zasmál).

Po mnoha letech jsem viděla na obrazovce L. Palmer, kterou miluji od filmu Julie, ty jsou kouzelná! Jak již zde někdo poznamenal, film byl natočen v době,kdy to ještě uměli i Frantíci...Gabin jako vždy skvělý, taky měl napsané nejlepší repliky, M.Mercier pro mě nečekaně hodně dobrá a očekávaně nic extra R. Hossein. Výborná kamera a hudba...