Carmen (1983)

Čistá krása, nádherná hudba, dokonalá stylizace, příběh. Rádoby dokument o nácviku tanečního představení na motivy Bizetovy opery Carmen. Trochu to ze začátku připomíná Chorus Line, který mě nudil, ale brzo vzlétne svým směrem a určením, protože to má přesah do života, promiňte mi tu vzletnou frázi (v Choru Line mi to připadalo nucené, tady je to přirozené). V castingu na hlavní roli v tanečním představení na motivy Carmen vybírá Antonio Gades novou mladou tanečnici Lauru del Sol, která odstrčí dosavadní primabalerinu Cristinu Hoyos. A zamiluje se do ní. Na ostatní se podívejte, ty peripetie - nácvik představení, sbližování, láska a pak nevyhnutelná krize - dávají to celé na YT (sice bez titulků, ale obejdete se bez nich, věřte). Film popisuje tvorbu představení od klasického flamenca do stylizace Carmen. Hlavní hrdinové, jak jsem je uvedla výše, si stojí všichni na roveň, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, že tímto filmem se udělal nejvíc Paco de Lucia. A zaslouženě. Krásný film, originální. Syrový, existenciální, jako flamenco samo. Zážitek. Jak stárnu, Cristina Hoyos je mi stále bližší. Jestli jste ještě stále nerozhodnuti, tak se podívejte na 30. minutu a za ni. Je tam všechno. Stylizovaný bojový tanec mezi ženami, vidíte to také jako já?

Vyzeralo to ako zaujímavý film a rozhodne aj bol, nehovoriac o tom, že to bol sám o sebe dobrý film. Vizuálne je ,,Carmen" ohromujúca, s dobrou kinematografiou, výraznými farbami, kostýmami a kulisami, ktoré vyrazia dych. Hudba je tiež úžasná a hraná s autentickou chuťou, vďaka ktorej je zážitok ešte vášnivejší. Choreografia je veľmi živá a ukazuje veľké množstvo technickej, až virtuóznej brilantnosti, pričom tanec flamenca je nielen efektívny, ale aj tanečníci ukazujú, že vedia výborné tancovať. Napriek tomu, by film potreboval zrýchliť rozprávačske tempo a chýba mu sviežosť. 6/10

70% ... Na jednu stranu originální, plné vášně, perfektní po choreografické a hudební stránce. Na druhou stranu místy - převážně ve chvílích, kdy se netančí - dochází snímku dech a spád. Zajímavému prolínání skutečného příběhu a tanečního divadla by neuškodila o něco kratší stopáž, která by udržela pozornost po celou dobu. Rozhodně pro mě ale milé a příjemné první setkání s Carlosem Saurou a určitě to není poslední film, co si od něj pustím.

Muž a žena. Rozbouřené emoce, precizní taneční kroky, jiskřivé pohledy, pot. Pohyby plné něhy i vášně, elektrizující erotické napětí, protikladné náboje, co se přitahují. Horkokrevná španělská hudba, při níž přebíhá člověku mráz po zádech. A to vše podpořeno důmyslným a ambivalentním prolínáním se několika dějů, takže nejen divákovo srdce, ale i jeho mozek si přijde na své.

Víte co je nespravedlnost? Že Antonio Gades mohl tančit dona Joseho a Cristina, která byla stokrát lepší tanečnice než Carmen, byla na titulní roli stará, přestože je o deset let mladší. No co už. Antonio hledal Carmen a našel Carmen, čili děvku. Ale žhavé flamenco bije rytmem španělských srdcí a film utáhne.