Maminka slaví 100. narozeniny (1979)

S režisérem jsem si šel potykat prvně a koukám,že se zrovna strefil film,kterýmu spíše prospěje snímek Anna a vlci,aby člověk byl malinko v obraze zde.Inu stalo se a musím říct,že je těžké k němu přijít na kloub.Je to ten typ filmu,který vyvolává určité nálady a nějaký poselství či jak to nazvat.Dalo by se říci,že film určitě není pro všechny.Je těžce stravitelný,protože zde vlastně máte jeden barák a pár postaviček.Nejlepší z postav je určitě "létající" Fernando v podání F.F Gómeze.Pak je tu pro pány slušný materiál v ženském podání,zajímavý náměť a pak jen zívačka.Story je popsána už v obsahu filmu a je to vše.On už název je dosti neosobní či spíše nerealistický a s tím by se mělo počítat.Mamá věk nevěříte ani za mák,přesto v reálném životě se dožila 90 let.Takže tuhý kořínek měla mamá:)Určitě ještě dám jednu šanci Saurovi v nějakém jiném filmu,má svojí vzešenost,ale obávám se,že můj šálek kávy to nakonec nebude.Tahle maminka jako komedie šla udělat o velký kus práce lépe,protože nedává dívákům pocit jistoty,že v tomhle baráku,kde všude okolo nic není,zrovna tohle je komediální ilustrace,kde se bude každej popadat za břicho.65%

Zatím jediný Saura, který mě nijak zvlášť nechytil – jako by se najednou rozhodl zahrát si na španělského Felliniho (spíš než na Buñuela), ale jeho filmovou magii chtěl nahradit prvky magického realismu ve scénáři; nemá to vášnivou vřelost, na kterou jsem u Saury zvyklý, jen jakousi burleskní jedovatost, nad kterou se dá uznale šklebit, ale ne upřímně smát, postavy, v kterých můžu rozeznávat všelijaké symboly, ale neumím s nimi soucítit, i když mám pocit, že se to ode mě čeká. Možná se mi rozsvítí, až uvidímAnnu a vlky(teprve ex post jsem si tady přečetl, že na niMaminkanavazuje) a dozvím se, co že to chybí na zdi v Annině starém pokoji.

Prvně jsem byl k tomuhle dílu skeptický, ale nakonec se mi to i líbilo. Není to zas, až tak vtipné, spíše úsměvné, zasmál jsem se jen jednou a zbytek jsem se jen usmíval, ale nakonec si to dokáže upevnit pozornost člověka, spíše tím dramatem. Navíc musím pochválit kameru a všechny herce, kteří byly sympatičtí a pěkně se na ně koukalo. celkem příjemný film 7/10

Maminka slaví 100. narozeninya (možná) to nemá v hlavě v pořádku.
Pakliže se budete informovat a a rozdíl ode mne zjistíte, že film není samostatnou jednotkou, nýbrž hrou s postavami, které Saura načrtl ve filmuAnna a vlci, můžete si dovolit být zmatení výhradně surrealistickými šlehy, nikoliv prachobyčejnou neobeznámeností se základní situací, do níž vás Saura libě hodí bez sebemenšího varování.
Když nebudete naivní, neutonete v tom, co to všechno znamená a přistoupíte na hru, co všechno by to znamenat mohlo, dobře se pobavíte symbolickým detektivním dramatem z prostředí alegorické dysfunkční rodinky.
Komu by surrealistická hra na Bunuela připadala příliš suchá, jistě nepohrdne přízemnější rovinou filmu. Jako třešničku na dortu předhodil Saura divákům nahou Miss Španělsko a Miss Universe Amparo Muñoz ve svlékací roli jedné ze sester.

Pokračování a dovršení filmu Anna a vlci jsem bohužel viděl po delším časovém odstupu, ale některé záběry mi ten první díl ihned připomněly. Ze tří dívek se staly slečny, jedna z nich erotomanka, druhá vypočítavá kalkulátorka, co se stane, až tgu stoletá babička nebude, zpřažená se svoji matkou a otcem, který se jako zázrakem vrací po třech letech domů v předvečer maminčiných stých narozenin. Nu, a nejmladší je nejcitovější, ještě snad ve školním věku. Bývalá vychovatelka Anna se vrací na usedlost na slavnost se svým manželem, jehož doslova uchvátí ona sexuálně náruživá dívka. A pak je tu stále onen bláznivý a slabošský Fernando s touhou létat... Rodina je na pokraji finančního krachu, je třeba zpeněžit dům i přilehlou půdu, mají naplánovanou vraždu stařeny, která ovšem nevyjde. Kritický obraz bývalé smetánky španělského venkova, jejíž hodnoty čas odvívá, je opět krásným filmem C. Saury a rozhodně není slabší než díl předchozí. Stejně se mi nejvíc líbila ta milá, šibalská, ale i moudrá stařenka...