Burza (1968)

Neviem, či dnes ešte niekto zbiera známky, ale moje spomienky na túto činnosť z rannej mladosti sú krásne. Rovnako je milé sledovať postarších ľudí na burze známok, ktorým táto vášeň vydržala. Jeden návštevník burzy ich prirovnáva svojou hodnotou k žene, ale tipujem, že autor tejto hlášky bol starý mládenec :) Pokiaľ by ste náhodou chceli od niekoho z nich ich zbierku odkúpiť, tak tie samozrejme na predaj nie sú....jeden zo zmyslov života sa predať nedá, pretože je hodnotovo nevyčísliteľný.

V jednoduchosti je krása a proto bych tento krátký dokument nazval krásným. Je to hrozně jednoduše natočené. Vidíme hezky oblečené pány, jak se schází na burze a vyměňují si známky. Do toho slyšíme ve voice-overu rozhovory s těmito pány. To je vše. Ale přitom je to tak pěkné - je tu skvěle zobrazený mikrosvět, do kterého se tito pánové dobrovolně a rádi zavírají a i když to jiní nechápou, dokážou v té burzovní místnosti strávit třeba celé odpoledne, bez ohledu na počasí, politickou, společenskou i jakoukoliv jinou situaci ,,tam venku". ,,Známky já budu sbírat... no, dokud budu živ!"

O peknem  konicku filatelii. Jako maly jsem znamky take sbiral a otec cely zivot, coz ma dnes hodnotu.

LFŠ 2009