Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic (2022)

Ale jo, je to milé, hezké a má to všechno co to má mít. Muselo být zážitkem na celý život se toho účastnit. Dalo by se říct že to nepřináší nic co by nikdo nečekal, ale i to povídání se dobře poslouchá a že jen chválí a říkají jak to bylo super ? Ježišmarjá, jsou / byly to děti, to muselo být neskutečný a pochybuju že tam byl někdo kdo by si to neužíval. Hezký návrat, který bych klidně snesl i delší, nebo formu seriálu , ve smyslu jeden film, jeden díl.

Asi na počest nedávného úmrtí Maggie Smith. Tak jsem nakonec po dvou letech vyměkl a zkouknul jsem film, který jsem si slíbil nikdy neotevřu. Hryzalo ve mně, že si tvůrci opovažují udělat dokument o světě paní Rowlingové bez paní Rowlingové, na základě názorové odlišnosti - aneb dnešní hypersensitivní svět je k pláči. Každopádně tato rozepře je někde v pozadí, dokument sám o sobě je prostě velmi průměrný. Skalní fanoušci se zde nic nového nedozví, herci nostalgicky blábolí, jejich přátelství je podle mě spíše z nostalgie a na pivo si spolu vyrazí možná jednou za dekádu z komerčních důvodů a byť je vše kouzelní a vím, že to dělají pro stamiliony fanoušků - prostě tam cítím přetvářku. Za zmínku stojí výpovědi režisérů, kupříkladu mě hodně oslovil režisér čtvrtého dílu, přátelství mezi Gary Oldmanem a Danielem, ale jinak jsem v nějakých věcech dál utvrzelý. Anglický akcent je milý, Harryho vybrali dobře, Ron býval roztomilejší jako dítě, Hermiona je sice chytrá, ale na kafe bych s ní nešel a David Yates totálně sprasil poslední díl možná dva. Přesto jsem se u dokumentu celkem zasnil, vybavil si první díly, jak jsem se cítil u babičky, jak jsem vídal plakáty na ulicích do kin, jak jsme řešili Dobyho na základce, jak jsem slyšel, že Harry zemře, nebo jak vidíte na ulici opřeného člověka jak vůbec nevnímá svět a je ponořen do jiného. Nejsilnější, ale bylo vidět až třicetiletou dívku, která umírala na rakovinu (a umřela), jenž měla kolem sebe všechna vydání a četla příběhy dozajista znova a znova. Příběhy dokáží člověka přenést přes věci, odpoutat se od strachu, provází nás životem a jsou nám útěchou, nabízí porozumění - a mojí generaci toho filmy i možná hodně vzali, ale takové série jako ta o Harrym to vyrovnávají a já si často do nich pro něco sáhnu, něco si vybavím a neomrzí mě - žasnu víc a víc.

Knížky jsem nečetl a nikdy asi ani nebudu, pottermánií jsem nežil a nebudu, ale umím ocenit potenciál celé série, jak filmový, tak emotivní a uznám, že je Harry Potter pro mnohé lidi oprávněně stejnou legendou, jako pro jiné (mě nevyjímaje) Pán Prstenů. Dokument však kromě pár záběrů z natáčení a uslzených nostalgických výlevů nenabízí nic, proč by si to neměl někdo, kdo není vyloženě ortodoxním fandou HP, nechat ujít. Já to třeba viděl jen náhodou, ale nikdy bych si to cíleně nevyhledal.

Must see pro fanoušky celé série. Závěr hodně sentimentální.. Je nad slunce jasný, že 10 let života ty herce charakterizovalo, formovalo a vytvořilo těmi, kdo dnes jsou. Hodně dojemné a přesahující.
Na druhou stranu jak píše Enšpígl místy to zavánělo PR kecy a nuceností, ale třeba jen popisovali svoje hluboké pocity. Harryho dopis HBC Bellatrix to zabil 😀

Harry Potter je první knížka kterou jsem přečetl celou, a i filmy mám moc rád. Tohle ohlédnutí mi tak posloužilo jako perfektní příležitost si zavzpomínat na mé dětství. Bylo to hřejivé, i slza ukápla. Škoda jen nepochopitelné neúčasti Rowlingové. S ní by to věřím bylo perfektní, takhle je to jenom vážně skvělé.