A děla pořád duní (1974)

A zase taliansky film a zase špatný. Mojou snahou je pokúsiť sa priblížiť odohrávaný dej vo filme a historický to nejakým spôsobom spárovať. Z tohto filmu jediné čo mi vychádza, že americkí vojaci sa ocitli v nepriateľskej paľbe a tak sa stiahli do jaskyne na ktorej zasypalo vchod. Tým boli pochovaní za živa a ich snahou bolo prežiť uvedomujúc si blížiaci sa koniec vojny. Toľko to k avizovanej skutočnej udalosti, to je všetko čo sa reálne mohlo vo vojne stať. Už absolútne nie obrovské zásoby potravín, úkryty obrazov vo Francúzsku, osádka na stráženie, elektrická energia na premietanie filmov a mnoho iných nepresnosti hraničiacich s absurditou. A keď chceli natočiť taliani úspešný film tak mala sa rozvíjať pôvodná myšlienka a pretaviť do psychologickej drámy. Prečo som ho pozeral? Fanúšikovia vojnových filmov si nemôžu vyberať na pozeranie len dobré filmy a tak som si pozrel aj tento, ale určite len raz a posledný krát.

Spatřuji obal,těším se na válečný film sice Italské produkce,zato s Američany v hlavni roli.V té době nic neobvyklého.Co ale nebylo obvyklé bylo to, jak mně tento film dokázal znechutit celý večer.První část filmu se odehrává v jeskyni,kde se vojáci chovají jako krysy, druhá část se překvapivě taky odehrává v jeskyni,ale změnou je že se vojáci chovají jako největší špína lidstva navíc s homosexualním sklonem.Tak zasloužený odpad jsem dlouho nedal.

Talianska sračkáreň o vojakoch zasypaných v jaskyni. Nezačne to úplne zle a spočiatku som si myslel že to bude
celkom znesitelná vojnová dráma, lenže potom nájdu jaskyňu plnú nacistckých pokladov a náhle sa to zmení na čosi ako Big Brother, kde partia kreténov rozmýšľa čím zabiť čas, vedú gayovskofilozofické debaty, pozerajú porno
a usporiadajú si maškarný bál s celou parádou. A to najlepšie nakoniec, film je ukončený jednou z najúžasnejších filmových hlášok aké boli kedy stvorené - načo sú nám ženy, keď si ho môžeme vyhoniť!!! Disk z týmto filmom som po pozretí rozlomil a zahodil. Takže milí taliani, načo točíte takéto filmy, keď sa môžete ísť vysrať!!!

Italové... Film je zajímavou sondou do krátké části válečeného života pěti amerických vojáků, kteří v zavaleném podzemí naleznou tajný střežený úkryt s kradeným bohatstvím Herrmana Goringa... Snímek ovšem kolísá kvalitou..!

Příběh o vojácích zasypaných v jeskyni vlivem výbuchu a jejich počínání, který se údajně skutečně stal. Na to, jak je to napsané a zpracované se tedy tomu v žádném případě věřit nedá. Ano, takto uvěznění vojáci mohli být, ale to jejich chování? Zpočátku to vypadá na projevování psychiky jednotlivců a zoufalé snaze se dostat ven, ale když narazí na hromadu nacisty ukořistěných věcí, za což by se nestydělo ani čtyřicet loupežníků a nad kterým by zbledl i Ali-Baba, které mají byt ukryty samotným Göringem (on sbíral i pornofilmy?), okamžitě zapomenou na trable, převléknou se do nalezených kostýmů a začnou blbnout jako malí kluci. Celé to spíše vyznívá jako nepovedená komedie, která se minula účinkem. Na podobné téma se naopak může pyšnit slovenská kinematografie se svým snímkem z roku 1971 ´Hľadači svetla´, který je spíše artový a kde se převážně filozofuje o lidském životě a bytí. Italští filmaři se v tomto případě setsakramentsky sekli.(13.05.2017)