Overlord (2018)

Když se noc nad okupovanou Francií trhala na kusy, byl transportní letoun pod palbou, v prostoru vyplněném chaosem, křikem a tavícím se kovem. Výsadek, který měl být rutinní operací před invazí se během několika minut mění v boj o přežití. Malá skupina amerických vojáků dopadá za nepřátelské linie s jasným úkolem: zničit strategickou komunikační věž ve francouzské vesnici. Realita v terénu je však jiná. Vesnice skrývá něco, co přesahuje běžné válečné hrůzy. Pod povrchem se tu totiž odehrávají experimenty, které z lidí dělají cosi nepopsatelného, vojáky bez vůle a těla bez hranic. Postup jednotky je pomalý a opatrný, každý dům může být pastí a každý stín hrozbou. Vojáci se musí vyrovnat nejen s nepřítelem, ale i s tím, co narušuje samotnou představu o lidskosti, přesto zůstávají soustředění na cíl. Mise musí být splněna, bez ohledu na okolnosti. Kombinace syrovosti válečné reality s prvky hororu nepůsobí vždy rovnoměrně, ale v klíčových momentech dokáže vytvořit silné napětí.

I když si mě film úplně nezískal, musím uznat, že to nebyl špatný film. Jeho krátká délka a frenetické tempo maskovaly (i když úplně neodstranily) některé do očí bijící nedostatky tohoto filmu Julia Averyho. Příběh není nic převratného, ​​ale je zábavný, i když je pravda, že vás zpočátku zaujme, ale tato zvědavost postupně s ubíhajícími minutami mizí. Julius Avery přináší poněkud zjednodušený produkt, který efektivně dosahuje svého cíle (zábavy), ale zanedbává určité důležité aspekty, které brání filmu skutečně dosáhnout svého plného potenciálu. Jedním z těchto aspektů je nekoherence scénáře; mnoha scénám chybí důvěryhodnost, zejména těm, které se týkají plížení protagonistů. To, co Overlord nabízí, bylo v konečném důsledku vidět v nespočtu videoher, takže jeho závěrečný zvrat je bohužel docela předvídatelný. Máme tedy celkem slušný film, který v žádném ze žánrů, které kombinuje, nijak zvlášť nevyniká, i když slouží jako lákadlo, které nás na pár minut pobaví, pokud přehlédneme jeho nedokonalosti.

Je to blbost? Ano. Je to skvělá blbost? Rozhodně. Pro mě jako fandu OG return to castle wolfenstein asi i jeden z top WW2 filmů. Dead Snow je oproti tomuhle klenotu bullshit. Skvělá atmosféra první půlka, konec kde se to rozjede je slabší až do závěřečný bitky co je zase epická. Zamrzí jen krátká stopáž a slabý hlášky.

Ide o takú postmodernú frašku. Čo je obrovská škoda lebo samotný - ani nie veľmi originálny - námet o nacistických experimentoch je natoľko nekonvenčný, že sa pri ňom môže popustiť uzda fantázií na plné obrátky - tu sa medze rozhodne nemusia klásť - no tvorcovia túto príležitosť naplno nevyužili. A to dokonca nejde ani o nejakú nezávislú produkciu. Ani zďaleka sa to nechytá napríklad na bizarnúFrankenstein's Army, ktorú považujem za taký pomyslený vrchol tochto divného subžánra.

Overlord už od začátku servíruje napětí, špínu války a postupně do toho hází pořádnou dávku šílenství. Děj sleduje skupinu amerických vojáků, kteří během vylodění v Normandii narazí na nacistický experiment, co připomíná peklo na Zemi. Zmutovaní vojáci, tajné laboratoře a morálně pochybný vědec – je to jako mix Call of Duty: Zombies a starého Wolfensteina.
 
Atmosféra je silná stránka filmu. Působí stísněně, neklidně a režisér Julius Avery se nebojí ukázat násilí v syrové podobě. Akční scény jsou natočené s citem pro dynamiku a šok. Když to bouchne, tak pořádně. Hororová část funguje dobře, i když mohla být ještě odvážnější a víc se ponořit do toho, co všechno nacisté v podzemí tvoří.
 
Slabší jsou postavy – kromě hlavního hrdiny a možná dvou dalších působí většina spíš jako výplň. Příběh je jednoduchý a místy předvídatelný, ale na druhou stranu ví, čím chce být – zábavnou béčkovou řežbou s atmosférou válečného pekla a nadpřirozenými prvky.
 
Verdikt? Overlord není film, který by přepsal dějiny, ale pokud máš chuť na napůl válečný film a napůl hororovou jízdu se zombí nádechem, nezklame. Má styl, akci i správně špinavý feeling. 7/10.