Zločin v šantánu (1968)

Pilarová při mluvení překvapivě velice nevýrazný zastřený hlásek, což silně kontrastuje se skvělým zpěvem. Hlášky: „Největší duchové, kterými se lidstvo honosí, usilovali o to, aby každému byla zaručena práva vykoupená … mnoha krvavými obětmi. Stojíte odhodláni sloužit této nejkrásnější myšlence.“ Elity musí obětovat, jo? Bohatá zednářská symbolika: 1:20 vs. 1:28 – rozdíl v podání ruky; 21:18 – Suchý, merkel sign; 25:16 – Šlitr, merkel sign; 30:30 – Šlitr, 2 x 666; 48:20 – maltézský kříž; 55:15 – Šlitr, merkel sign; 55:18 – ukáže na sako a opět ohraný merkel sign. Drží merkel sign až do 55:24.; „Kdo nemá rád svět, ať políbí nám hned.“ „Copak jsou i tací?“ – 1 Jan 2:15Nemilujte svět, ani to, co je ve světě; jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska.// 12:59 – Přeučil v ženských botech. Náhodné úmrtí Šlitra: 26.12. (mohl by být kód 33). Bohatý komik neměl na kvalitní plynovou přípojku. Nebo to byla tragická náhoda. Proč je pak ale ve filmu zednářská symbolika?

I když jsem film pochopil stejně jako Lima, přesto mě to nezaujalo. Je to taková trochu kritika poměrů ve stylu strany mírného pokroku v mezích zákona a nejvíc tomu filmu asi rozumněli jeho vlastní tvůrci. Ono to není ani satira, ani klasická komedie a ani bláznivá komedie - prostě humor Suchého s Šlitrem v tomto případě v kombinaci s Josefem Škvoreckým a Jiřím Menzelem nebyla nikdy můj šálek kávy, takže mě film nijak nezaujal.

Krásná ukázka toho, že celek není součtem svých částí. Film pracuje s atraktivním prostředím kabaretu, pěknými písničkami hudebního filmu, humorem komedie, napětím detektivky, líbeznou hlavní postavou zpěvačky a dalšími známými herci, zákulisní politikou, mafií a korupcí a přidává dávku parodie, ale výsledek je poněkud rozpačitý.

Zločin v šantánu se možná inspiroval americkými groteskami, ale nevyhnul se do očí bijící satiře, což je patrné již v první scéně. Zároveň jsem ale trochu nepochopil zde v zajímavostech uvedenou vzpomínku  Jiřího Menzela, jelikož v době, kdy se pustil do natáčení tohoto filmu za sebou měl oceňované Ostře sledované vlaky a povedené Rozmarné léto. A naopak Jiří Suchý napsal mnohem lepší Kdyby tisíc klarinetů a kapánek lepší Dobře placenou procházku. V tomto filmu jim to ale moc nevyšlo, jelikož nefungovalo spojení herců a Evy Pilarové a za mě ani hudby. Satira a její odůvodnění je vcelku jasné, ale ona sama přebila celkovou komediálnost, přestože několik scén a dialogů je výborných. Pak ale v srpnu dorazily tanky a bylo jasné co se stane, film putoval do trezoru. A naposledy tu můžeme vidět Jirky Grossmanna a Šlitra.

Politická satira, jejíž pojetí bylo pro mě ne komediální, ale groteskní. Tolik skvostných herců, půvabná Pilarová, potěšili mě např. Svěrák a Smoljak, ale... Příliš mnoho postav, příliš mnoho písní a já bohužel nejsem obdivovatelkou dvojice Suchý - Šlitr (měla bych to upřesnit - hlavně pana Šlitra). Zezačátku jsem se docela bavila, ale pak jsem se v tom trochu začala ztrácet - pořád někdo někam chodil, padal z okna, choval se pitomě (to byla specialita pana Šlitra), všechno bylo přehnané. Připadalo mi to takové nesourodé. Škoda.