Konec starých časů (1989)

"Koniec starých čias" je neskutočne precenený film (ako väčšina Menzlových filmov). Kopec nudy, nesúvisiaci a nelogický dej, trápne dialógy bez pointy a humoru. A Menzlov knieža ma nezaujal ani dialógmi, ani správaním, ani šarmom, ani obliekaním, a ani humorom, no všetky ženy vo filme mu ležali pri nohách (aké typické pre niektoré Menzlove filmy). Aspoň, že niektoré zábery prírody boli pekné.

[3,5*]"Pokud jde o ženské, nelez, Váňo, nikomu do zelí, aleočaruje-litěnějakýkyprýloket,užijvolnosti."To stuchnuté prostredie s jeho špecifikami ma dosť odpudzuje (a je mi pritom úplne jedno, či ide o pravého aristokrata, alebo o "chrapouna" iba sa na aristokrata hrajúceho), akonáhle ale do neho vstúpi záhadné knieža Alexej Megalrogov (výborný Josef Abrhám) a urobí v ňom poriadny prievan, začínam sa priam aristokraticky baviť. Prostredníctvom série veselých príhod (výborné sú napríklad tie opakovane neúspešné milostné pletky, či prekvapivo parádny šermiarsky súboj) si autori berú na mušku spoločenské pomery začiatkov prvej republiky, kedy sa po šľachte, ktorá práve vyprázdnila svoje vládnuce pozície, hlásia o slovo nové typy "vládcov". Veľmi trefne je tu pritom stvárnené spoločenské pokrytectvo. Snímka stojí na výborných hereckých výkonoch, mimo hlavného predstaviteľa predovšetkým Rudolfa Hrušínského (veľkostatkár Jakub Lhota), Mariána Labudu (veľkostatkár Josef Stoklasa), Jaromíra Hanzlíka (knihovník Bernard Spera) a Josefa Somra (statkár Charousek)."Sbohem,hlupcizrozumupředstírajícívášněstarýchčasů."

Komedie, která ukazuje, a) že od doby, v níž se děj filmu odehrává, se česká mentalita nijak zvlášť nezměnila, b) že by se tehdejším lidem náramně hodil internetový vyhledávač Google. Literární předlohu jsem nečetl, ale některé scény mi přijdou dost nadsazené a některé vtipy příliš laciné. Jako celek však příjemný, zábavný film.

Menzel a Vancura nejsou vetsinou na zebricku me hitparady ani solo, natoz dohromady, ale tady se to nejak vzacne vyrusilo, takze je vysledek vcelku snesitelny, byt si porad Menzel cinta na pentli vic nez by bylo zahodno. Ale zachranuje to dobre obsazeni, Abrham se pro jednou do sve role opravdu hodi a jeho (ne)herecky projev sem vic nez pasuje. Zezadu mu jisti zada Adamira, ktery prinasi opravdu prirozenou noblesu.

Ta Vančurova schopnost hrát si s češtinou a Abrhámovo umění přesné dikce, jsou pohlazením pro lidi, kteří to dokáží ocenit. Když k tomu přičtu režii Menzela a sešlost dalších hvězdných herců, kde co jméno, to osobnost, tak není divu, že je to už desítky let jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec.  V tomto filmu není až tak podstatná pointa, i když ta má taky význam, ale celková atmosféra ( podobně jako u třeba Slavností sněženek).