Vrásky (2011)

Kdo trpí panickou hrůzou ze stáří, ten bude u tohoto animáku propadat do hlubokých depresí. Velmi nepříjemný a velmi uvěřitelný pohled do zákulisí stáří, před kterým se nejde skrýt. Jednotlivé mini příběhy jsou napsány moc hezky a až nepříjemně uvěřitelně. Nechybí občas humorné vložky, které jsou příjemnou odbočkou z drsného příběhu o postupné ztátě sebe sama. [85 %]

Ten správný horor jsem neviděla ovíkendunebovčera. Ten správný horor jsem viděla v pondělí! A tím byly Vrásky. Přiznám se, že mi bylo u sledování extrémně bídně a nedobře. Na stáří se fakt netěším a tenhle krásný animovaný snímek vás donutí se zapřemýšlet nad sebevraždou dřív, než zapomenete své jméno. Už v půlce vám dojde, jak se věci mají a jen sledujete uvědomění a pomalý úpadek mysli, fyzické zdatnosti a celkového odevzdání se nad smutným koloběhem života. Nejednou už jsem od dědy slyšela, jak se už cítí zbytečný. Když mi to řekl poprvé, čišel z toho takový smutek a frustrace, že jsem měla co dělat, abych se nerozbulela. I když potřebuje s čímkoliv pomoct, tak vnímám, jak je pro něj těžké, že si už nevystačí sám a nemá tolik sil a energie, aby vše zastal. Tenhle snímek přenese pocity bezmoci, demence a smutku až k vám do ložnice. Vyvolal ve mně i jakýsi pocit studu. Extrémně zajímavý, hloubavý a překvapivě destruktivní snímek, který se vůbec nesnažil hrát na city. Jen to bylo tak skvěle udělané, že uvědomění a city přišly zcela přirozeně samy. Hořkou pachuť snímku mi nespravil ani vyčůraný dědula, ze kterého se vyklubal fajn kámoš do konce života.

Trochu melancholické, trochu smutné, ale taká už býva staroba, ktorá čaká skoro každého. Teda okrem tých, čo sa jej nedožijú, čo je vlastne ten horší prípad. V domove dôchodcov s bazénom by mala byť radosť žiť, stačí mať priateľského spolubývajúceho... Film berie aj smutné veci starnutia s humorom, a nakoniec je tu síce menej uveriteľné, ake pekné zakončenie. ––––Tohle je Ramon. Teď už nemluví, jen opakuje všechno, co slyší. Podle mě, jak furt mluvil, úplně se vymluvil. –––– Proč nedělají něco jiného? – Něco jiného? Tady se dá jenom žrát, spát a srát.

VráskyJedná sa o španielsky animovaný film ktorý určite chytí za srdce a dojme k slzám, no mňa osobne áno aj keď tvrdím že sú moje slzné kanáliky suché ako letná púšť Attacama ;)). Príbeh nás pomaly prevádza a zoznamuje s postavami v domove dôchodcov čo evokuje pokojnú atmosféru rodinného krbu, čo neskôr začne nabúravať zasvätenie sledovateľa do problematiky a chorobopisu staroby. Smutnú a depresívnu atmosféru ešte viac dokresľuje hudba a vývoj deja. Tento film by som nehodnotil nijak inak než kladne, napriek jeho atmosfére a to len pre to že má hlbokú myšlienku, a to úcta k starším a sila priateľstva čo znie ako klišé ale opak je pravdou.

Smutný, miestami až bezútešný film o starnutí, sprevádzaný horkým humorom a veľmi peknou melancholickou hudbou. Animácia je síce jednoduchá (žiadna exhibícia trikov), ale vkusná a práve tou jednoduchosťou sa dostáva do popredia hĺbavosť. citlivosť a ľudskosť samotného príbehu. Po skončení film vo mne ešte dlho rezonoval.