Vzhůru do oblak (2009)

Úvodná sekvencia chytila za srdce a kto sa nevyplakal do vankúša tak nemá srdce, aj druhá tretina ide na vlne klasických pixaroviek, je to milé a baví to. Problém nastáva pri stretnutí s hovoriacimi psíkami, kde sa to už zvrhne na čisto detské publikum a my dospelí už len pozeráme na hodinky, že kedy to skončí. Nápad super, emócie level 100, ale zbytok je pre malých Mirkov. Sú lepšie pixarovky pod slnkom.

PIXAR MARATHON #DAY10O tomto animovanom filme som vedel iba to, že tam hrá deduško a že sa tam nachádza dom, ktorý bude lietať na nafukovacích balónikoch. Čiže prvú pravú premiéru som mal iba teraz. Bola to skvelá dobrodružná výprava cez Južnú Ameriku. Začiatok filmu funguje výborne a krásne ukazuje život hlavnej postavy od jeho detských čias až po súčasnosť. Trošku to bolo dojímavé, nebudeme si klamať. Za zmienku stojí klasicky aj skvelá Pixar animácia a zakomponovaná hlavná myšlienka toho ako je dôležité si plniť detské sny a ako ich nepremárniť. To všetko má nezvyčajnú a originálnu nôtu ako sa film prezentuje, ale treba aj takéto unikátne zážitky, ktoré sa odlišujú od ostatných projektov. Veľmi originálny film. Určite stojí za reprízu, aj keď nebude mať možno napodruhé taký silný impact ako pri prvom zhliadnutí.8.5/10

Jsou tři hlavní důvody, proč je toto mnohem horší než odpad. Zaprvé propagace dětské obezity. Zadruhé propagace absolutní neúcty ke stáří. Jistě, spousta starců si úctu nezaslouží, ale o našem staříkovi víme dost, prožil si své, sotva chodí, chce si z posledních sil splnit celoživotní sen, a aby po něm malý fracek řval a jednal s ním takovým způsobem, to je vskutku humus. Zatřetí, což je zdaleka to nejhorší - propagace týrání zvířat. Nechápete? Kolik že zvířat už pošlo jen tím, že je lidé krmili čokoládou a vůbec lidským žrádlem? A že všechny ty filmy na to jistě nemají vliv? No, to bohužel nedokážu kvantifikovat, co ale vím stoprocentně je to, že lidé jsou opravdu hloupí, a ještě hloupější, a vždycky se najde nějaký idiot, který chce tomu zvířátku v zoo přilepšit něčím dobrým, a ono zvířátko pak umírá opravdu trýznivou smrtí. Kdyby lidé nebyli úplně vymaštění, tak řeknu OK, je to jen film. Ale tak to nefunguje. Ta popkultura na to má sakra vliv. Konzumenti těchto filmů jsou zvyklí cpát do svých psů všechno možné, tak proč by mělo lidské jídlo vadit ostatním zvířatům? Vždyž té Kevině ta čokoška tak chutná! A když jsem to viděl v televizi, tak to přece musí být pravda.... No je mi zle. Opravdu nemohl ten fakan vytáhnout z batohu něco jiného, než je čokoláda? Třeba ořechy? Nebo zkrátka něco, aspoň o trochu méně nevhodného pro zvířata? Jak říkám - to už není jen odpad, ten film by mělo být zakázáno vysílat.

Ve světě, kde většina děl opakuje stejné chyby, se občas objeví něco, co stojí za pozornost. Mnoho filmů se snaží dojmout, ale jen málo z nich chápe, co emoce skutečně znamenají. Je vzácné narazit na dílo, které se neptá, co od něj chceme, ale ukáže nám, co jsme zapomněli. Nejde jen o animaci a efekty, tento film staví na emocích, které jsou upřímné a přirozené. Tam, kde ostatní filmy křičí, tento šeptá – a právě proto vyniká. Up je připomínkou toho, že i ty největší příběhy začínají v obyčejných chvílích. A tak, zatímco mnohé filmy dospělému divákovi rychle vyšumí z paměti, tento se v ní tiše usadí.

Od Pixara jsou všichni zvyklí na precizní technickou a vizuální stránku filmu. Příběhy bývají silné a lidské. Postavy sympatické. Stejně tak je to i ve filmu Vzhůru do oblak. Liší se ale v tom, že operuje na příliš málem prostoru s příliš malým počtem zajímavých postav a příběhově úplně nenadchne. Dějově prázdný snímek se zajímavým nápadem, ale od Pixara jsem zvyklý na víc. Motivace zaporaka není moc uvěřitelná a dějová linka s honem na vzácného ptáka je dětinská a nudná. Vzletající dům na nafukovacích balonech je super myšlenka, ale jako celek je film spíše průměrný.