Vlak (1973)

Před 50 roky bych to asi hodnotil jinýma očima... Vydržel jsem přesně do půlky, do chvíle, kdy si R.S. stáhla ve vagónu plném lidí - uprchlíků do jižní Francie, kalhotky a donutila hlavního, duševně rozervaného hrdinu, aby ji přef.kl. V předním vagónu vlaku přitom cestuje jeho těhotná manželka s malou dcerou. Bylo to jasné od chvíle, kdy - se svým upraveným mejkapovým zjevem jako pěst na voko, přistoupila. Pochopitelně, sexuální touha přebíjí všechny morální zábrany a útrapy světa. Bůh tomu tak chtěl. To měli tvůrci na mysli??

Obsadenie je zrejme vôbec tou najsilnejšou stránkou tohto filmu, ale zároveň podotýkam, že konkrétne iba v dvoch prípadoch, keďže ten ostávajúci ansámbel, ma nijako zvlášť ani extra neoslovil, nakoľko scenár im v žiadnom prípade neponúkol ani toľko málo hereckého priestoru, koľko vlastne dostali zväčša tieto dve ústredné postavyJuliena MaroyeuraaAnny Küpferovej, a to vo veľmi zaujímavých podaniach skrz Jeana-Louisa Trintignanta a Romy Schneiderovej, a tak v podstate tie zvyšné postavy, vyslovene vnímam iba, ako akúsi štandardnú výplň daného priestoru, teda v tomto prípade nie len v podobe titulného vlaku, ale súčasne snáď i v ostatných častiach francúzskych, exteriérových oblastí, kde taktiež častejšie dochádzalo ku nebezpečným situáciám, čomu sa rovnako ani nie je príliš čo čudovať, lebo francúzske obyvateľstvo sa totižto sťahuje z dohľadu nemeckých okupačných síl, ktoré pomaličky obsadzujú toto rozsiahle územie, a tak sa tým pádom začína systematickým spôsobom odvíjať určitý príbeh, ktorý určite nie je ďaleko vzdialený od pravdy, dokonca by som danú problematiku podtrhol v tom význame, že podobné romániky boli i naprosto bežným javom počas obdobia vojnových konfliktov, no najskôr by som tiež podotkol, že typické muchľovanie, aké som povedzme videl v dotyčnom poslednom vagóne, skrátka, bolo na dennodennom poriadku, ak to tak môžem nazvať? • Zase si treba položiť otázku i v tom zmysle, že ak by som sa neustále pozeral iba na tieto dve hrdličky, tak by ma to pravdepodobne začalo pomaly nudiť, až možno trochu viacej unavovať, a práve preto je tento počin doslova nabitým množstvom vedľajších postáv, za to ale s minimálnym priestorom na samotnú realizáciu, i keď niektoré ksichtíky si divák jednoznačne zapamätá, trebárs a predovšetkým, protagonistova, tehotná manželka v podaní Anny Wiazemskej, mimochodom v dobe nakrúcania - skutočnej manželky predstaviteľa - „Francúzskej novej vlny,” Jeana-Luca Godarda (pozn. recenzenta). • Francúzsky režisér Pierre Granier-Deferre, vytvoril pomerne dosť komornú snímku s dvomi bravúrnymi, hereckými prejavmi, zatiaľ čo takí jeho americkí kolegovia - John Frankenheimer v spojení s Arthurom Pennom, o rovných 9 rokov skoršie, taktiež nakrútili rovnomenný titulVlak, no tentoraz s Burtom Lancasterom v hlavnej úlohe a s ďalšími, vynikajúcimi hercami v zálohách, čo je už totiž počin na úplne inej úrovni, než zrovna tento aktuálne recenzovaný, ó áno, a obidva sú dejovo zasadené do 2. svetovej vojny, no každý z nich má odlišnú, dejovú štruktúru, pričom napokon musím skonštatovať, že predsa oba vleky, pardon vlaky, vrelo odporúčam, i keď sú si také rozdielne.

Tedy, film mne příliš neoslovil. Zpočátku to vypadalo dosti slibně, velmi vkusně zachycená atmosféra fašisty právě napadené Francie, velmi dobře zvolené barvy při snímání krajiny a pak.....pak prostě nic a to jsem se snažil být vnímavý. Jinak obvyklé sympatie k hlavním představitelům prostě nezafungovaly, postavy mne nevtáhly do děje, některé scény z vlaku mi byly až protivné. Rychlokvašný vztah jsem těm dvěma zkrátka nevěřil a nenapravila to ani závěrečná scéna. Navíc manželka hlavního hrdiny mi byla veskrze sympatická a jaksi jsem tím pádem neměl na Schneiderku ani pomyšlení. No, je toho povícero, co mi nesedlo, tak proto jen průměr. Něco dalšího přesto pochválím - doprovodnou hudbu, ta má dostatek naléhavosti.

Film o dvojici, která kdyby se potkala jindy, jinde, v lepší době a za jiných okolností, tak by snad měla šanci. Ale tady to nemohlo skončit dobře. Film o jednom z velmi bolavých témat francouzské historii na mě fungoval i po skoro 50 letech od natočení. Stres a strach, který ve vagonu měnil náladu z minuty na minutu na mě působil věrohodně. A tak se tam mohli zamilovat dva úplně cizí lidi. On, tichý a nenápadný otec od rodiny a ona, jež utíká před zrůdnou mašinérií, která už stačila zničit všechno, co v životě milovala, a sama tuší, že mu neunikne a tak nepohrdne kraťoučkým zábleskem štěstí, kdy najde spřízněnou duši. Trintignant nenápadnýho chlápka, kterej však není posera, vysekl dobře, Romy Schneider tajemnou a smutnou Annu zahrála taky moc pěkně.

Len aby sme si to upresnili, vlak nejde do ziadneho koncentracneho tabora. Je to pomerne slusne natocena civilna drama, s pribehom kratkeho citoveho vzplanutia, odohravajuca sa na pozadi II. svetovej vojny. Francuzi utekaju ored rozpinajucou sa nemeckou armadou a v jednom vlaku sa stretne zdanlivo nesurode osadenstvo.
Hviezdicka navyse za krasnu Romy Schneider.