Velluto nero (1976)

Další film, který nemá s příběhy Černé Emanuelle žádnou souvislost, ale poetikou a díky typickému filmařskému stylu ho s klidem můžeme zařadit do jednoho velkého pomyslného Black Emanuelle universa, které je doslova žánrem samo o sobě. Samozřejmě, že těch filmů je spousta a jsou si tak podobné z důvodu tehdejší popularity a vidin opakovaného finančního zisku. Zde dokonce distributor tlačil na pilu tolik, že jméno "Emanuelle" je i v titulcích ve spojení s Laurou Gemser, jejíž postava se v italském dabingu jmenuje Emmanuelle, ale v anglickém je to jednoduše Laura, tak si můžete vybrat... Bohužel, tentokrát mi přišlo Lauřino dobrodružství trochu slabší s tím, že na mě kombinace východních filozofií a psychotroniky nijak zvlášť nezapůsobila. Natočeno je to pěkně, hypnotická atmosféra, příjemný soundtrack, krásné lokace, exotické prostředí Egypta a pohledné svlékající se herečky divákovu pozornost jistě udrží, ale postavy se mi moc nelíbily, Chaliapin Jr., Cliver i Tinti byli vyloženě otravní a finální vyústění vztahů i celého příběhu mi přišlo spíše nepravděpodobné. Naštěstí pár zajímavých i drsnějších scén se tu objeví, například focení s mršinami zvířat či mrtvými nomády, včetně zabitých žen a dětí. Celkově to nebylo špatné, do sbírky se mi film hodí, ale už jsem viděl v tomto žánru lepší kousky. Tři hvězdy akorát a jedeme dál...(13.05.2024)

BLACK VELVET nebo NAKED PARADISE nebo většinou! BLACK EMMANUELLE, WHITE EMMANUELLE. Surrealistická erotika, film vůbec nesouvisí se sérií EMMANUELLE!. recenze:http://www.mondo-esoterica.net/Black%20Emmanuelle%20White%20Emmanuelle.htmlhttps://www.critic.de/film/velluto-nero-14600/https://cinemaitalianodatabase.com/2017/04/06/velluto-nero-1976-di-brunello-rondi-recensione-del-film/(18.10.2020)

Tentokrát úplne snová, až filozofická čierna Emanuelle v krásne nasnímanom horúcom prostredí Egypta. Miestami film skĺzne do temných vôd (fotografovanie medzi mŕtvolami, fotografova drzosť zachádzať za hranice a jeho posadnutosť senzáciou, smrťou i životom, symbolické obetovanie jahniatka je až nepríjemné), konflikty medzi postavami sú parádne zrežírované i zahraté (tu predovšetkým netypicky záporná úloha Gabriela Tintiho a jeho posadnutosť fotením, a majetnícke sklony k tentokrát nie reportérke, ale fotomodelke Laure Gemser alias Emanuelle, plus rozpory medzi ostatnými sú pekne živelné a uveriteľné). Tradične skvelý je hudobný doprovod, nahoty je tak akurát, a eurofanúšik musí byť potešený už len parádnym zástupom európskych hviezd tej éry (okrem spomínaných pilierov čiernej Emanuelle napríklad i Al "Zombi 2" Cliver alebo Nieves Navarro). Samozrejme je to opäť lahôdkovo natočené, prelínajúce sa ponurejšie motívy a konflikty sú natočené reálnejším, až "roztrasenejším" drsnejším štýlom, a spomínaná snovosť, krásne prostredie a samozrejme nádherné herečky a erotické scény pomaly, zasneno, s citom pre detail. Eurokult!(19.06.2011)