Velká legenda Judo (1943)

Jen z úcty k režisérské legendě a z úcty k judu nejdu v hodnocení níže. Film není špatný, je to konec konců Kurosawa, jedno že jde o jeho prvotinu, film je alenudný a nezáživný.Kdo očekává něco na způsob Rockyho ze světa juda, jako jsem trošku očekával já, bude zklamán. Když judo, tak anime a manga, mezi filmy snad nic pořádného neexistuje. A je to škoda, judo je králem bojových umění.

Velmi solidní debut. Už ta úvodní jízda kamery ulicí je moc pěkná. Závěrečná bitva mohla být delší a konec mi přišel trošku ustřihnutý. Ale jak říkám, na debut povedené (Kurosawovi bylo v té době už přes třicet a měl za sebou dvanáct filmů jako první asistent režie). Jinak judo na konci 19. století bylo odlišné od toho současného, které se vyvinulo ve dvacátých letech. Ve 30. letech se stalo národním sportem, ale podobně jako všechna ostatní bojová umění bylo jako feudální relikt zakázáno okupačními představiteli. V roce 1950 byla tradice juda obnovena a v roce 1964 bylo judo zařazeno do programu olympijských her v Tokiu.

Kurosawa se dá už ve své prvotině jednoznačně poznat, třeba až lyrickými náladotvornými záběry počasí reflektujícími rozpoložení postav. Také nikam nepospíchá, což může být v nepříliš dějovém snímku o bojovém umění a turnaji škol napováženou. Samotné judo pak nepatří zrovna k efektním stylům, poskakování v klinči po dódžó a přepálené přehazování oponentů na metry daleko před užaslými diváky mi v těch pár krátkých zápasech připadly přinejlepším kuriózní.

Jo, jo tato prvotina reziserskeho velikana Akiry Kurosawu trpi neduhmi, miestnym prechytralym tlchubam chyba vyrazny pribeh, reziserska vycibrenost, hlbokofilozoficke presahy do naruseneho ludskeho - samurajovho - podvedomia a povedomia. No ale ja si Kurosawu vazim, ba dokonca tvrdim, ze to bol velikan svetovej kinematografie. Pochopitelne, este sa rezisersky len hladal, ale uz vidno talent pre reziu. Mylujem japonske realie a fascinuje ma Obdobbie Meidzi - 1868 - jul 1912, meno nesie po japonskom cisarovi Meidzim. Japonske kulisy su na urovni, akurat sa treba dostat do filmu a navnadit sa na Kurosawovu vlnu. Ked sa to filmovemu diviakovi podari, tak dostane slusnu, lahko nadpriemernu podivanu : 70 %

Sugata Sanširo trpí bohužel tolika nedostatky (z nichž nejmarkantnější je velice ledabyle vyprávěný příběh), že i přes několik pozoruhodných momentů (např. Sanširův souboj s mistrem Muraiem), se jedná o dosti podprůměrný film. Nevidím důvod, proč dávat vysoké hodnocení jen k vůli tomu, že na režisérské stoličce seděl Kurosawa. Spíše naopak. - - - * a 1/2