Velbloud uchem jehly (1936)

Veľmi pekná a dobre natočená romantická veselohra s jemne naivným a takmer tradičným príbehom chudobného dievčaťa, ktoré sa zaľúbi do syna pána továrnika, ktorý je však rozkošne zohratý. Vtip je však v tom, že Alík je neschopné motovidlo, ktoré nedokáže slamku preložiť. Vďaka láske a podpore usilovnej Zuzky však získa motiváciu a začne pracovať. Ich vzťah však musí vydržať nielen nátlak pána továrnika, ale aj dešpekt spoločnosti a odsúdenie matky bývalej nádejnej nevesty. O humor sa tu starajú hlavne vedľajšie postavy. Zuzkin otčim ako reumatický invalid, aktuálne pod papučou, komentujúci situáciu a závodník Fred prichádzajúci do klubu zakaždým s novou haváriou. Produkcia je technicky dobrá, ale prácu s emóciami ponecháva úplne na hercoch, takže atmosféra sa väčšinou utápa v tichu. Väčšina účinkujúcich sú skúsení herci, takže postavy stvárňujú veľmi dobre. Možno len neskúsený Pavel Herbert je tak trochu nevýrazný. 65%

Na jednu stranu romantický film, na druhou silně sociálně-kritický a satirický snímek. Jiřina Štěpničková je sice ve své roli dobrá, ale film táhnou hlavně dva lidé, a sice skvělá paní Antonie Nedošínská a výtečný Hugo Haas, před jehož umem musím smeknout, protože jsem ho polovinu filmu vůbec nepoznala a když mi došlo, kterou postavu hraje, ještě jsem si to pro jistotu ověřovala v titulkách. Po shlédnutí většího množství jeho filmů, včetně těch, které jsem dosud neznala, musím konstatovat, že uměl zahrát nejen klauny ve stylu starých grotesek, poplety a vážené profesory, ale i chudáky z okraje společnosti či zcela vážné introvertní milovníky s hlubokými city. Byl to prostě pan Herec, jakých je málo. V tomto snímku mu přihrává několik výtečných herců v drobných rolích, jmenovitě Jindřich Plachta, Oldřich Nový (jeho vysypání popelníku zpět na podlahu po podání výpovědi mne pobavilo), vášnivý automobilista Jan Pivec, který už zde prokazuje talent pro ironii a nadsázku, a tentokrát pěkně zlá Růžena Šlemrová. Atmosféra činžáku je dobrá. Nejlepšími scénami jsou zde ty úvodní s almužnou a přípravou a předváděním ,, zaručeně pravé bídy." Ty nemají chybu a patří k tomu nejvtipnějšímu a nejironičtějšímu v československém filmu. Dynamika snímku bohužel kolísá a postupem času film trochu ztrácí tempo. Mám pocit, že je to zejména vinou hlavního představitele, který hraje takového jalového jelimana, jenž se překvapivě v ráznou osobnost nepromění a zůstává v podstatě stejný až do konce, že jsem až litovala, že tu nápadníkem není právě Haas, který by dodal patřičnou šťávu a komičnost. Ale to bychom zas přišli o výborného Peštu. I když kdo ví? Možná by diváci tu dvojroli nepoznali. Nicméně po shlédnutí snímku jsem začala uvažovat, zda neměli tvůrci v úmyslu zobrazit člověka s duševní poruchou, protože Bulíček se vlastně chová dle mé osobní mnohaleté zkušenosti přesně jako někteří lidé s poruchou autistického spektra. V tom případě by byl snímek dokonalý. Rozhodnutí ponechávám na každém z diváků. Update: Po druhém shlédnutí se přikláním k výše uvedenému názoru o autistovi, navíc mi tentokrát už ani tempo snímku nepřipadalo tak pomalé a užila jsem si řadu vtípků, včetně těch, kterých jsem si dříve nevšimla. Velbloud uchem jehly tak patří podobně jako Okénko ke snímkům, které neoslní na první dobrou, ale mají své nesporné kvality a ve výsledku pohladí. 4 hvězdy

Pokud v jednom filmu hrají Nedošínská, Haas, Nový, Plachta, Mandlová, Pivec a další, nevadí, že je černobílý a nekomplikovaný. Vytočené oči Oldřicha Nového a hlášky typu: "Usnula mi noha" od Haase, "Pracuje? A proč?" od Mandlové a "Üplnýýýýý bulíííííííček" při namlouvání ústřední dvojice měly šanci zlidovět.  Myslím, že se tak i stalo, jen už je film hodně starý.  Já se bavím znovu a znovu.

Tento film není pozoruhodný jen tím, že je jediný, na kterém spolupracovali O. Nový a H. Haas. Výjimečná je i postava Alíka, kterou ztvárnil Pavel Herbert...nevybavuji si, že by se v nějaké předválečné komedii objevil lehce retardovaný mladík...zdegenerovaný boháč. Společně s obsazením J. Štěpničkové, přispěl právě Herbertův poloherecký-uvěřitelný projev k dramatickému smrádku...hloubce, kterou třeba u většiny Slavínského operetek nenajdete. Navíc Jiřina Štěpničková byla charakterní herečka, která dokázala občasný sentiment pozvednout na melodrama. Ale nemějte obavy, je to mixnuté chytrým verbálním humorem Haase, Vávry a Langera. Do toho všeho je zakomponován i jakýsi otisk doby....výsměch povrchnosti zlaté mládeže i jejich rodičů, kteří úděl chudých považovali za romantiku. Samozřejmě to nemusí sednout všem, ale označit tento film za průměrný, lze jen v kontextu jednoduchých operetek, které stojí "pouze" na hvězdném obsazení a humoru. Tady je toho o dost víc. Velká spokojenost.

Pokud se příběh bude brát vážně, tak se jedná jen o další ze zoufale naivních románků, ale s pohledem ironickým se to celé mění na docela dobrou parodii na zmíněné příběhy, kdy si všechny postavy plně uvědomují hranice svých rolí a každou chvíli za ně vykouknou nebo něco zvýrazní do absurdna. Kdyby nebylo výkonu Pavla Herberta, který se sem nějak zatoulal, hodnotila bych výše.