Cech panen kutnohorských (1938)

Herecký koncert starých nebo spíše nejstarších pardálů, o který člověk už slyší jen z vyprávění Bohumila Bezoušky. Zdeněk Štěpánek to doslova rozehraje v jediném momentu, musel to být lamač dívčích srdcí, a zároveň obrovská osobnost, která si umí dělat srandu i sama ze sebe. Polo-obnažená hruď Adiny Mandlové film povyšuje na nadčasový, ale vlastně nejen ta hruď, ale i skvělá režie, kde se tichá místa střídají s vážnými a ty přechází do komediálních až parodických. Je to opravdu skvost české kinematografie.

Cech "panen" kutnohorských. Priemerná komédia, so slušnými hercami. Niežeby sa tam nehláškovalo, niektoré sú naozaj trefné, ale celé je to taký pohľad na zhýralú a skorumpovanú vrchnosť, v rámci ktorej je vždy more hadov, kuriev a tých, čo sa iba vezú. Ono sa za tú dobu dokopy nič nezmenilo, je to naozaj jedno, či ide o starý Rím, Čechy v 16. storočí alebo súčasnosť. Trpká realita horníkov je tam naznačená na začiatku a na konci a aj to pár minútovým výstupom, inak sa pozeráme na ekvivalent rockového cirkusu 16. storočia. More narážok na "cizákov", až to vyzerá, že Česi 16. storočia boli hodne xenofóbni, čo sa mi nezdá, na druhú stranu keď vidím rok výroby 1938, tak už asi viem, odkiaľ vietor fúka... Sem-tam úsmevné, zväčša ale dosť uťahané a priemerné. Niektoré scény sú natočené ako film, iné ako inscenácia a niektoré mi pripadajú ako zábery z divadla. Kvalita ide hore a dole, už som videl pár prvorepublikových filmov, toto nie je zrovna echt profesionálna robota. Ale zabitie nudného večera sa to dá.

Historický film v nevážném duchu nahlíží do doby Mikuláše Dačického z Heslova, který byl znám svým kladným vztahem k ženám a zpěvu, ale taky hlasitým glosováním nešvarů okolní společnosti. Snímek je podobně hravý, vážné věci dokáže shodit a mnohdy poukazuje na pokřivenou morálku. I nejmenší postavy dostávají svůj prostor a skvělé herecké ztvárnění. Štěpánek ale vede spolu s Adinou Mandlovou, která je tu ve svém živlu.

Rozumím nadšeni, které Cech ve své době probouzel. Výpravný, historický film, který byl vystavěn jako komedie. Navíc se zajímavou hereckou směskou. Štěpánka, Smolíka, Vojtu nebo Šejbalovou v mnoha předválečných komediích neuvidíte. Možná hrála svou roli i vlastenecká strunka, na kterou tvůrci těsně před válkou zabrnkali. Jenže co s takovým filmem dnes? Postava Dačického mi zrovna sympatická nepřipadá. Byť je nositelem dobra, je to flink, flámař a kurevnadník. Ostatních postav bylo požehnaně; z nichž ale mnohé jen dodávaly na autentičnosti... působili spíš jako živé kulisy. Co se týče humoru, tak ten měl dvě roviny. První je verbální popichování a drzounování. A ta druhá je v přímočarosti některých dialogů a v poukázání na fakt, že ženský to chtějí taky. A ne málo. Žádné naivní a romantické okecávání, typické pro komedie té doby. Líbilo se mi i to, že se tolik neslovíčkařilo. Což je ale kromě skvělých hereckých výkonů vše, co mě zaujalo.

Tradične kvalitná predvojnová československá veselohra so silným mravoučným posolstvom či už ide o podvody vrchnosti alebo ich falošnú pretvárku. Hlavný hrdina Mikuláš Dačický, trickster, pijan a sukničkár možno nie je ten pravý, aby nastavoval zrkadlo falošnej vrchnosti, ale jeho roztopaše umožňujú rozvinúť množstvo komických situácií, v ktorých sa pretvárka konšelov a panien krušnohorských ukazuje v jasnom svetle a ešte je zábavná. Produkcia aj herecké výkony nijako nevybočujú s tradične kvalitnej úrovne českých filmov tohto obdobia. 75%