- CZ dabing
- HD
Němá barikáda (1948)
Sledovat Němá barikáda online
O filmu Němá barikáda
Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí... Film věnovaný hrdinům Pražského povstání 1945.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (103)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Celkem stylizovaný film, který vykreslil ideologické tehdejší schéma u nás. Největší mýtus je absolutní role komoušů a všech bolševiků a "lidu" při Pražském povstání. Ve skutečnosti povstání bylo vedeno Českou národní radou a ozbrojené akce koordinoval primárně armádní generál in memoriam Karel Kutlvašr a vojáci odbojové skupiny Bartoš, nikoli bolševik. Film rovněž opomíjí naprosto zásadní a vojensky efektivní zásah jednotek ROA, který ovlivnil průběh bojů. Protože když jsem viděl, jak někteří blázni netakticky a naprosto bezmyšlenkovitě letí středem ulice s nabitou puškou, kterou mimochodem borec ani neumí natáhout na druhou ránu, tak by to asi dopadlo "poněkud hůř" nebýt koordinace armády profíků (byť v omezeném počtu) a pomoci ROA. Nicméně tenhle detail povstání zrovna celkem dobře nastínil. Ne tom že by ten blázen letěl do první linie, ale v principu, že běžný zámečník na denní bázi nepotřeboval k výkonu práce Karabinu. A i přesto dotyčný šel pomoci. Za tu dobu, co je to venku, tomu chybí tomu barvy a přepracování do 4k. Film byl celkem dobrý. Lehký nadprůměr. O tomhle tématu se u nás moc nemluví, což mi celkem vadí, protože je to zásadní událost českých dějin. Celkem mi vadí, že ještě nikdo neudělal neagitovaný, neorealistický remake.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-11-14)Ve filmu, který mapuje události osvobození Prahy rudou armádou v květnu roku 1945, byl natočen v roce 1948, což mluví v tomto ohledu skoro za vše. Drda to napsal tak, jak to cítil a tak jak musel. Komunistická agitace je zde patrná na každém rohu, soudruhování je zde častější než dobrý den. On ten film není vyloženě špatný, ale odboj opravdu neřídila jen komunistická strana a soudruzi, na barikády lezlo spoustu apolitických lidí, kteří chtěli bránit svobodu. Potkáme tu i poměrně hodně dobrých herců, což je dalším důkazem tehdejší úlohy propagačního filmu, že nacisti v konečných dnech porazila soudružská organizace, která energicky potlačila nacistické tendence udělat z Prahy poslední pevnost. Československá armáda důstojníci zde hrají čtvrté housle a všichni čekají až se Rudá armáda dostaví. Dost mě překvapila jedna ta zmínka o Varšavě...to jsem čuměl.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-06-29)Film o barikadách a povstání ma svoje pro a proti, az na tu chvilkama prisernou agitku do ruda se na to koukat dá i diky skvelým ceskym hercum, kteri bohuzel musi hrat hrozne rude. Jen je škoda že toho komunismu a komunistu je zde proste trosku moc...Problem tehle "tendencnich" filmu je ten, ze absolutne neuznavaji i jine bojovniky za svobodu (zahranicni odboj, obranu naroda apod.) Kazda doba ma svoje a ukazuje jen svoje hrdiny a svoje hrdinske ciny, coz je zde na škodu. Jinak si myslím, že je zde atmosfera a situace zachycena docela pekne...
Zdroj: ČSFD.cz (2025-06-29)Daniel Vávra (KCD) květen 2025, bezvadně: "Včera jsem děti vzal na takovou hru po Praze, kdy jsme chodili po místech Pražského povstání a plnili tam úkoly. Když jsem se cérek zeptal, kdy bylo pražský povstání, ta mladší řekla 1984. Ještě to ve škole nebrali. Nicméně jsem si uvědomil, že když jsem se narodil, bylo 30 let od konce války a moc dobře si pamatuju na jeho 40. výročí. Letos to je 36 let od Sametové revoluce. Pro moje děti je tak rok 1989 stejně daleko, jako pro mě byla Druhá světová. A Druhá světová je pro ně skoro stejně daleko jako pro mě byla Prusko-rakouská válka roku 1866! Nicméně - prošli jsme spoustu míst s pamětními deskami padlých povstalců, samozřejmě včetně rozhlasu a snad jsem jim něco vštípil do hlavy. Bylo jich fakt hodně, těch desek. Podobnou plaketu najdete skoro v každé ulici v Praze. Povstalců padlo téměř 3000 a k tomu 4000 civilistů. Čest jejich památce. Stála proti nim 900 tisícová ustupující německá armáda. Němců padlo 1500. Jen tak pro srovnání - počet civilních obětí války u nás, je téměř stejný, jako počet obětí mnohonásobně větší Francie. Na počet obyvatel je to témět dvojnásobek. Francouzi jsou při tom na svůj odboj nesmírně hrdí. Dnes večer jsem konečně přiměl starší dceru, aby se se mnou podívala na Němou barikádu, kterou jsem loni zremastroval a zvládla to až do konce. Myslím, že si to bude pamatovat. Je to parádní film a považuji za velkou tragédii, že naše filmová tvorba upadla tak hluboko, že takřka nikdo už netočí historické filmy, kterými bych dětem mohl ukázat něco z dějin jejich země. Čeští filmaři se zasekli někde v roce 1968, neustále dojí normalizaci a doba před tím pro ně prakticky neexistuje. A když už to někdo zkusí, je to většinou strašná bída. Když bych dětem chtěl pustit něco o Karlu IV, tak nejlepší co je na skladě, jsou Strasti otce vlasti. Husiti - Vávrova trilogie. Komenský - Vávra. A nedej bože, kdybych chtěl něco ještě staršího, to už je na skladě jen televizní inscenace Oldřich a Božena. Zase Vávra. Česká televize na něco podobného zcela rezignovala, přičemž podobné, komerčně jen těžko realizovatelné projekty, bych považoval za její výsostné poslání. Radši ale točí detektivky a Stardance. "
Zdroj: ČSFD.cz (2025-05-03)Zpracovat příběh pražského povstání do filmové podoby je sice záslužné, ale v roce 1949, čerstvě po událostech, to očividně nešlo jinak než včetně vsuvek, které nepravdivě vyzdvihují účast Rudé armády a komunistické strany, což je dost okaté. Ne že by těchto překroucených scén, kde se manipuluje s pravdou, bylo moc, ale rozhodně to tvoří znatelné zabarvení děje filmu. Dále, když tedy odhlédnu od těchto drobných manipulací, je také znát, že naše česká kinematografie ještě tehdy nebyla navyklá na točení takového žánru filmu. Film rozhodně nemá patřičný spád a napětí, jaké by mu slušely. V to smyslu musím říct, že „němá“ barikáda je vlastně taky trochu „hluchá“ – obsahuje množství „hluchých“ a zdlouhavých scén, které narušují poutavost filmu. Kratší stopáž by v tomto případě určitě byla vhodnější. Jak jsem na to koukala s vědomím toho, že obsahově je to vlastně námět hodný vyprávění, nemohla jsem se nakonec ubránit myšlence: Jak to, že do teď se tohoto historického námětu nikdo nechytil znovu? Pražské povstání by si určitě zasloužilo nové a kvalitní filmové zpracování s dobrým scénářem, tentokrát hezky popravdě, bez lživého zvyšování zásluh a úlohy Rusů a komunistů (což opravdu tomuto původnímu filmu dost ubírá na hodnotě). Bylo by fajn vidět tento příběh v novém moderním pojetí. Jen se toho někdo ujmout…~(2,7★)~
Zdroj: ČSFD.cz (2024-06-05)