Šťastnou cestu (1943)

Patrně jediný ryze ženský film (pouze s ženskými hrdinkami) 30. let s našlapaným obsazením největších hvězd. Všechny pracují v jednom obchodním domě, každá je jiná a každá má svůj příběh. Jiřina Štěpničková jako opatrná vedoucí, Nataša Gollová jako ztřeštěná naivka, která touží po slávě, Hana Vítová a Adina Mandlová, které mají problémy s muži. Zrovna u Mandlové se prý jednalo o postavu jí nejpodobnější, s čímý musím souhlasit.

Jak tohle prošlo protektorátní cenzurou, zůstane asi navždy záhadou. Možná stačila árijsky dokonalá blondýnka Štěpničkové a její poctivý nápadník nebo zasazení příběhu do roku 1932? Těžko říct, každopádně mě tohle Vávrovo "reportážní drama" docela dostalo. Koláž mikropříběhů obyčejných lidí, prodavaček jednoho velkého obchodu, kde každá sní o něčem jiném. Třeštiprdlo Fanynka, v podání jako vždy neskutečně sympatické Gollové, touží po velké kariéře u filmu, nicméně její "předpoklady" jsou mírně řečeno docela sporné, Milena, uspořádaně hezká Vítová, má milého, jemuž se možná konečně začne dařit a oni budou moci bez problémů vyrazit na společnou pouť životem, Anna, nepřístupně chladná Štěpničková, začíná tát při neustávajícím dvoření se sympatického elegána, ale temná minulost se hlásí o slovo a konečně Helena, bezstarostná a zajištěná kráska s bohatým milencem, jíž ke štěstí chybí už jen snubní prstýnek.  Vávra nás nechá do jejich životů nahlédnout ve chvíli, kdy stojí na osudových křižovatkách, kde Bůh a Ďáběl hrají karty o jejich budoucnost... A všechny dámy hrají jako o život, naprosto neskutečná je pak zejména Adina Mandlová a její morálně rozporuplná Helena. Finále s ní a  sváděnou Milenou pak určitě psal sám ďábel a vede mne až k pětihvězdí.

Spočiatku pohodový film s romantickým nádychom sa po čase rozvinie v serióznu drámu s tragickým koncom. Štyri ženské hrdinky, pracovníčky obchodného domu, rozvíjajú svoje pohnuté osudy. Anna je rozhodná a sebavedomá, dotiahla to až na vedúcu oddelenia. Má však za sebou nepríjemnú minulosť, ktorá ju prenasleduje v podobe klebiet. Helena si žije vďaka bohatému "sponzorovi" na vysokej nohe a dúfa, že sa s ňou ožení. Vďaka tomu pozerá na svoje kolegyne zvrchu. Milena sa chce vydať za čašníka Martina ale nemajú peniaze. Fanynka je bláznivé dievča, ktoré sníva o kariére herečky a stále si vymýšľa svoje úspechy. Vo výbornom podaní Nataši Gollovej je jediným komický prvkom. Okrem Zycha vydržiavajúceho si Helenu do spletenca vzťahov vstupuje priemyselník Klement dvoriaci Anne a Fred nadbiehajúci Milene. Príbeh Anny a Klementa napriek dramatickosti končí šťastne. Aj Fanny nakoniec získa prácu pri filme, ale ako krajčírka. Vzťah Mileny a Martina skomplikuje podvod kartového podvodníka, kvôli ktorému príde o peniaze, ale vydrží. Najtragickejší osud čaká na Helenu, ktorú Zych opustí pre bohatšiu nevestu. Produkcia je kvalitná a film si udržiava adkvátnu dramatickú atmosféru. Herci svoje role hrajú dobre hoci s určitou strojenosťou, prislúchajúcou dobe. Poučnú bodku na záver vysloví upratovačka, ktorá podobných osudov žien, ktoré chceli "udělat štěstí" za 15 rokov práce videla mnoho ale "život sa nedá podvádzať." Finále je priam budhistické, pretože napriek všetkým udalostiam svet sa točí ďalej a obchodný dom sa musí otvoriť. 70%

I přes dobrý námět je to docela průměrný film, který by ani průměrný být nemusel, kdyby tu některé situace nebyly podané tak vykonstruovaně a nedůvěryhodně. A taky kdyby to bylo buď značně víc psychologické, nebo se to věnovalo menšímu množství postav, protože jsem neměl pocit, že by se to tady Vávrovi povedlo ukočírovat. Takže je to vlastně jen nemastná neslaná dobová záležitost, která aspoň má docela slušnou filmařskou stránku a nějaké herecké výkony. Jen teda nechápu, kde tam bylo to údajné podobenství... Slabé 3*

Drama, které má jasně daný rámec i priority, takže každá z jeho postav zná už dopředu svou úlohu - a víceméně je předurčena k jejímu naplnění. Pokud snad v průběhu stopáže nabydete dojmu, že se pokouší zbytečně moralizovat, zkuste se zamyslet nad důvody, které ho k tomu mohly vést. Neboť ve výsledku nabízí globálnější a hlubší obraz předválečné společnosti - nebo alespoň její střední třídy, než by se mohlo na první pohled zdát.